Cesta k transformaci Země

 

 

Převládající povědomí většiny lidí o možnosti ovlivnění světových událostí jejich vlastní aktivitou je velmi skeptické. Většinové mínění se dá vyjádřit slovy: “Já sám přece nic nezmůžu“ a  tomu odpovídajícím závěrem, že stejně nemá smysl něco dělat. Smyslem tohoto článku je srozumitelným způsobem vysvětlit, že naše úsilí o pozitivní vývoj na Zemi nemusí být zdaleka tak beznadějné. Pro plné pochopení dalších myšlenek je vhodné přečtení článků „Dnes a zítra“, „Transformace Země, kvantové stavy vědomí a fraktální uspořádání časoprostoru“ a „Frekvence vibrací vědomí“, na které tento článek volně navazuje, protože pro účely tohoto článku jsou základní myšlenky ze zmíněných článků uvedeny pouze ve zkratce.

        Hlavní myšlenky tohoto článku vycházejí z několika základních předpokladů:

       1. předpoklad – je 6 základních možných variant vývoje Země a lidstva

a)     Nic se výrazně nezmění a lidstvo půjde pomalým krokem do záhuby

b)    Skrytým elitám se podaří zavést Nový světový pořádek

c)     Zemi ovládnou negativní mimozemšťané

d)    Zemi ovládnou pozitivní mimozemšťané

e)     Země a lidstvo přejde do vyšší úrovně (dimenze) – transformace Země

f)     Přijdou velké katastrofy, které přežije pouze část lidí a pak může nastat bod 1. – 5.

        2. předpoklad - optimální variantou je varianta e) Země a lidstvo přejde do vyšší úrovně (dimenze) – transformace Země.

        3. předpoklad - cesta transformace Země je cestou zvyšování frekvence vědomí Země a frekvence vědomí Země je tvořena frekvencemi vibrací vědomí všech bytostí Zemi obývajících.

        4. předpoklad - vibrace vědomí mají své kvantové stavy, k jejichž změně dochází přeskokem, 

        Zvyšování frekvence vibrací, jak vědomí jednotlivé bytosti tak i vědomí Země, dochází dlouhodobým postupným, relativně pomalým a ne vždy zcela postřehnutelným procesem. V okamžiku dosažení určité úrovně však dochází k přeskoku na vyšší kvantovou úroveň i při relativně malém zvýšení frekvence vibrací. Tím, že dojde ke změně kvantového stavu, dojde ke změně nejen kvantity, ale i kvality.

        5. předpoklad – Země se nachází v takovém bodu časoprostoru, že stačí již pouze relativně malé množství energie k přeskoku do vyššího kvantového stavu vědomí, k čemuž by za příznivých okolností mělo dojít v nejbližších letech.

        Z těchto předpokladů lze vyvodit mimo jiné závěr, že každá lidská bytost může vědomě přispět k transformaci Země tím, že bude pracovat na zvyšování frekvence vibrací svého vědomí. To samozřejmě nevylučuje nevědomé zvyšování frekvence vibrací ani vědomou práci v jiné oblasti než je práce s vibracemi vlastního vědomí.

        Pro účinnou práci na zvyšování frekvence vibrací je důležité poznání faktorů vedoucích ke zvyšování frekvencí a i faktorů vedoucích k snižování frekvencí a které faktory a kým jsou vytvářeny úmyslně a které a kým neúmyslně.

        Faktory ovlivňující frekvenci jsou dvojího druhu – objektivní a subjektivní (míněno z pohledu vědomí konkrétní bytosti), které se člení na faktory vedoucí ke zvyšování frekvencí a faktory vedoucí ke snižování frekvencí.

        Následující výčet faktorů není míněn v žádném případě jako vyčerpávající.

        a) Faktory objektivní vedoucí ke snižování frekvencí

        Hudba s hrubými vibracemi, horory, filmy a seriály plné vražd a násilí, negativní zprávy všech médií (nehody, katastrofy, války, násilí apod.), uměle vytvářené nemoci, nedostatek potravin, chudoba, negativní prezentace politické scény, umělé zvyšování rasové a náboženské nenávisti, propagace prostředků zužujících vědomí (alkohol, drogy), potlačování prostředků a metod rozšiřujících vědomí, propagace konzumního způsobu života, velký vliv náboženstvích založených na propagaci utrpení

        b) Faktory objektivní vedoucí ke zvyšování frekvencí

        Masivní rozšíření duchovní literatury a jiných druhů duchovního umění, vzrůstající možnosti realizace duchovních cest všeho druhu, pozitivní energie dopadající z kosmu, inkarnace mnoha bytostí s vyšší frekvencí vibrací např. bytostí z Atlantidy, inkarnace probuzených bytostí

        Faktor „velký vliv náboženstvích založených na propagaci utrpení“ je velmi důležitý a může podstatně ovlivňovat i lidi duchovně zaměřené (to znamená ty, kteří mají vědomý zájem na zvyšování frekvence vlastního vědomí i vědomí Země) a přitom není zdaleka tak známý a  evidentně negativní jako ostatní objektivní faktory vedoucí ke snižování frekvencí, čímž je o to nebezpečnější. Proto je tomuto faktoru věnováno více prostoru v tomto článku.

        Stav převládajících světových náboženství se dá charakterizovat jednou větou. Základní problém této civilizace není nedostatek víry v boha, ale nedostatek lásky k bohu.

        Tato informace je důležitým poselstvím pro každého bez ohledu na jeho náboženskou orientaci a jeho duchovní či civilizační a kulturní úroveň. Je možno říct, že to je v tomto okamžiku jedna z nejdůležitějších informací o této civilizaci.

        Odpovědnost za tento stav jednoznačně nesou světové církve a zejména církev katolická, jako církev, která měla největší vliv na vytváření současného paradigmatu. Z pohledu vyšší úrovně poznání však odpovědnost samozřejmě leží na skrytých silách v pozadí těchto církví.

        Překážka k uskutečnění lásky k bohu spočívá v tom, že tak, jak je obraz boha některými náboženstvími předkládán, je obtížné boha milovat. Zato je velmi snadné se ho bát. Je příznačné, že správný věřící dle většiny světových církví je bohabojný a ne boha milující.

        I v textových editorech, když se zadá vyhledání synonyma pro zbožný - nabídne vám pobožný, nábožný, bohabojný - ale ne boha milující. Obdobné je to rovněž v angličtině. To je deformace boha, která deformuje i tuto společnost. Klasická ukázka - ve slovníku je láska k ženám, ke psům, k bližnímu, láska k vlasti, láska k novotám, láska ke mně, ale láska k bohu tam není.

       Bohužel obraz starozákonního trestajícího boha vytvářený církvemi po mnoho generací je u nás natolik zasunut do podvědomí, že představa milujícího boha si obtížně hledá cestu do našeho vědomí (správný křesťan je přece bohabojný). Konáme tak, abychom dodržovali vnější autoritou stanovená pravidla, protože za jejich porušení nám hrozí trest, ať už tím trestem je smrt, vězení, společenské odsouzení nebo věčná muka pekelná.

       Náboženství jsou založena na strachu a utrpení. Obraz trpícího Ježíše na kříži jako základní znak náboženství, které nejvíce spoluurčovalo základní směry vývoje lidstva na Zemi v posledním tisíciletí a mělo podstatný vliv na utváření současného paradigmatu, je zcela charakteristický. Základem většiny světových náboženství je poselství pro věřící: „Snášej utrpení v tomto životě a budeš za to odměněn v posmrtném či příštím životě.“

        a) Faktory subjektivní vedoucí ke snižování frekvencí

        Konzumní způsob života, závislosti všeho druhu (na alkoholu, jídle, cukru, sexu, práci, sledování televize), materialismus, ateismus, negativismus všeho druhu, fanatismus všeho druhu, zejména náboženský, zablokování srdeční čakry, podvědomá touha mnoha lidí trpět, uvíznutí na cestě ke zvyšování vibrací

        b) Faktory subjektivní vedoucí ke zvyšování frekvencí

       Zdravý životní způsob (zdravé stravování, dostatek pohybu, pobyt v přírodě), meditace, duchovní vzdělávání, víra v boha, láska k bohu, bezpodmínečná láska k sobě a ostatním bytostem

        Odstranění objektivních faktorů vedoucích ke snižování frekvencí vibrací není v možnostech převážné většiny lidí, protože síly, které je povětšinou úmyslně vytvářejí, jsou příliš mocné. Všechny mocenské (počítaje v to např. i média) a ekonomické prostředky jsou v rukou těchto sil. Na všechny možné akce kohokoliv směřující k odstranění těchto negativních objektivních faktorů jsou už dávno, alespoň 5 tahů dopředu, připraveny protitahy.

       Ale pro každou bytost toužící pro transformaci Země je tu možnost vliv těchto faktorů ve svém osobním životě vyloučit nebo výrazně omezit a co nejvíce pracovat na snížení vlivu těchto faktorů na ostatní v jeho blízkém okolí.

       Rovněž tak mohou někteří v rámci svých možností pracovat na zvyšování působení objektivních faktorů vedoucí ke zvyšování frekvencí.

       Každý bez ohledu na jakékoliv vnější podmínky může pracovat na odstraňování těch subjektivních faktorů ze svého života, které vedou ke snižování frekvencí a naopak na co nejširším zapojování faktorů subjektivních vedoucích ke zvyšování frekvencí do svého života.

       Protože u většiny uvedených faktorů subjektivních vedoucích ke snižování frekvencí není nutno žádné zvláštní objasnění, soustředíme se v tomto článku na poslední tři uvedené faktory, které mnozí ani neznají, nebo si je neuvědomují a proto nemohou pracovat na jejich odstranění ze svého života.

       Mnoho lidí inkarnovaných nyní na Zemi má zablokovanou srdeční čakru. Důvodem je většinou ztráta milovaného objektu nejčastěji v některém z minulých životů a s tím spojené utrpení.  Již formulace „ztráta milovaného objektu“ předjímá v sobě předchozí vlastnictví či obdobný vztah, protože abych mohl něco ztratit, musím to napřed vlastnit. 

       Když ode mne odejde nebo umře milovaná bytost, tak co člověk ztratí? Může ztratit objekt své lásky? Samozřejmě nemůže, protože ho nikdy neměl, nikdy ho nevlastnil. Jediné, co může ztratit je svůj vztah k němu, svůj pocit že milovaná bytost byla jeho součástí, protože nic jiného nikdy neexistovalo. Jediné, co může ztratit, je tedy část svého ega. A jelikož egoismus je ztotožnění se s egem, jedná se o ztotožnění se s částí svého ega, která si přisvojila „milovanou“ bytost.

       Strach z nového utrpení a tím i strach milovat, způsobil zablokování srdeční čakry. Tito lidé mají šanci na odblokování srdeční čakry, pokud se dostanou k potřebné informaci a pochopí ji v plném rozsahu. To znamená, že utrpení nebylo způsobeno přílišnou láskou, ale podmínečností této lásky. Kdyby byli schopni bezpodmínečné lásky, neuzavřeli by si přívod energie do srdeční čakry. Takže zdánlivý paradox, abychom netrpěli, musíme více milovat.   

       Bohužel dost velká část lidí, ne-li velká většina, přichází na tento svět s tím, že jsou zatíženi skutky (v náboženské terminologii hříchy) ze svých minulých životů, kdy působili jiným utrpení. Proto jejich jednání je velmi silně ovlivněno podvědomou touhou odčinit své „hříchy“ tím, že budou v tomto životě snášet utrpení. Formy utrpení si vybírá každý podle svého a většinou odpovídají utrpením, které člověk v některém z předchozích životů sám způsoboval.

       Tato podvědomá touha mnoha lidí trpět je ještě ke všemu podporována většinou náboženských směrů, kde ideologie utrpení je dominantou jejich učení (viz. ukřižování Krista nebo rčení koho Pán Bůh miluje, toho křížkem navštěvuje).

       Odčinění „hříchů“ vlastním utrpením vytváří bludný kruh. Vlastní utrpení přitahuje k trpícímu někoho, kdo utrpení způsobuje, čímž se roztáčí další kola karmických závislostí. Vytváří se další generace těch, kteří budou v dalších životech podvědomě vyžadovat utrpení. Abychom se dostali z tohoto bludného kruhu je nutno pochopit principy fungování karmy, pochopit, která naše vlastní jednání vedla k utrpení druhých.

       Jediná cesta k odčinění „hříchů“ je láska a pomoc druhým. A tato cesta začíná odpouštěním všem těm, kteří nám dle našeho soudu ublížili Pochopením této skutečnosti alespoň částí lidstva, by mohlo dojít k podstatné změně celé společnosti.

       Problém mnoha lidí je uvíznutí na cestě ke zvyšování vibrací. Téměř všichni lidé snažící se o duchovní vývoj mají určité bloky nebo ohniska odporu proti zvyšování vibrací. Jedná se většinou o nevyřešená traumata z minulých i současných životů. Logická snaha vede tyto lidi k vyhledání, seznámení se a případně odstranění takovýchto bloků nebo ohnisek odporu.

       Problém spočívá v tom, že možnost odstraňovat traumata z minulých životů je téměř nekonečná, vzhledem k řetězení se jednotlivých příčin a následků. A stává se, že odstraňování bloků časem tak pohltí pozornost a koncentraci hledajících, že se odstraňování bloků pozvolna stává cílem a původní cíl se tiše vytratí v záplavě „reinkarnačních regresí“, „rodinných konstelací“, „kineziologií“, „reiki“ a dalších všech možných a nemožných terapií a kurzů.

       Takže už nezbývá čas, síla a pozornost na učení se bezpodmínečné lásky a láskyplné služby vůči ostatním bytostem, ale i vůči sobě. A tak pokrok, který by se projevil v konkrétním chování a vztahu k sobě, ostatním a bohu je prakticky zanedbatelný. Dokonce se často stává, že naopak vzhledem k nabytí určitých dovedností a znalostí je posíleno ego a může se i stát, že okruh milovaných bytostí se naopak zúží.

       Základním poselstvím tohoto článku je, že v možnostech každého z nás je podílet se na vzestupu Země, že na každém z nás, kteří máme zájem na vzestupu Země, záleží. Pravdou je, že daleko snazší je říci dělej něco, než říci, co dělat. Není v možnostech tohoto článku podat souhrnnou informaci o tom, co dělat, ale je možno se pokusit v krátkosti o určitý nástin v několika ne zcela souvisejících bodech.  

       Chceš-li být bohem, začni se chovat jako bys byl bůh. Chceš-li se stát bohem, musíš se začít chovat jako bůh. Ačkoliv se to může zdát někomu méně pochopitelné, je nutno se dívat i na tento proces stávání se bohem jako na učební proces. Vezmeme-li si jako příklad, že se někdo chce stát fotbalistou - bohem jako byli Pelé nebo Maradona, nikdo nebude pochybovat, že chceme-li se stát obdobnými božskými fotbalisty, musíme začít hrát fotbal a snažit se napodobovat své bohy v tom nejlepším, co byli schopni předvést. Pokud bude někdo pouze sedět a snít o tom, že je Pelém nebo Maradonou, nikdy se jimi stát nemůže. Nikdo se nemůže stát Jágrem, pokud si neobuje brusle, nevezme do ruky hokejku a nezačne si na Jágra hrát a napodobovat ho.   

       Když nevíte, jak máte jednat, soustřeďte se na myšlenku, jak by se zachoval bůh. Pokud se někdo projevuje agresí nebo depresí, je to vždy volání o pomoc k bohu a bůh vždy přece podává pomocnou ruku. Buďte tím bohem a nereagujte agresí, ale podáním pomocné ruky.

       Je velmi obtížné pro normálního člověka milovat všechny lidi včetně osobností z našeho pohledu silně negativních. Co však lze, je při dostatečné bdělosti a koncentraci vědomí tyto lidi nenenávidět a lze s nimi mít soucit. Vždyť mnoho negativních lidí jsou nešťastní lidé, a když nic jiného při představě karmy, kterou si tito lidé v tomto životě tvoří a toho, co je tím pádem čeká v příštích životech, není tak těžké tyto lidi litovat a mít s nimi soucit. A soucit je již pozitivní emoce mající blízko k lásce. Rovněž je možno si uvědomit, že tito lidé jsou pouze na nižším stupni duchovního vývoje a tak, jak můžeme milovat roční dítě i když se počůrává do plenek, což odpovídá stupni jeho vývoje, je možno posuzovat i lidi na nižším stupni duchovního vývoje.

       Bůh: „Miluj mne ve všech bytostech, tak jako mne dokážeš milovat v bytosti, kterou si myslíš, že miluješ!“

      Temné síly se mohou vůči nám prosazovat pouze skrze temno v nás. Musíme pochopit princip polarity všeho stvořeného a tím i nás a vyrovnat se s temnými silami uvnitř nás. Je falešná iluze že nás „dobré“ obklopuje zlo a že je ho možno jakýmkoliv typem agrese zcela odstranit. Stav všeobecné bezpodmínečné lásky je možné dosáhnout pouze láskou, nikdy agresí a bojem. To však rozhodně neznamená pasivní rezignace na jakoukoliv akci, ale pouze a jen zvolení vhodné formy s maximálním omezením negativních emocí, vedoucích ve svém důsledku ke snížení frekvence vibrací.

       Jestliže zvýšení frekvence vibrací je cestou k přechodu do nového kvantového stavu vědomí, je nutno si neustále uvědomovat, že jakýmikoliv negativními emocemi, ač se mohou zdát v daném okamžiku sebespravedlivější (hněvem, závistí, nenávistí, negativními soudy) se podílíme na snižování celkové frekvence vibrací Země a tím i na oddálení dosažení cíle – transformace Země.

       Nelze nevzpomenout kolik destruktivních energií koluje i na webových stránkách různých „duchovních proudů“ přesvědčených o své výlučné pravdě. Různé spory mezi dvěma „duchovními osobnostmi“ typu „Kolik okvětních lístků má lotos které čakry“ s osobními útoky na autory odlišného názoru nejsou ničím jiným ve svých důsledcích než negativními emocemi vedoucími ke snižování frekvence vibrací.

        Pokud naše negativní emoce směřují vůči „negativně“ naladěným lidem, pak tyto lidi pouze posilujeme v jejich negaci, protože jejich celkové množství negativní energie se navyšuje.

        Proto posílejme lásku i lidem, o kterých si myslíme, že zasluhují spíše naše odsouzení. Milujte i své nepřátele (nic nového pod sluncem).

        Představte si, že by 10 miliónů lidí nebo i 100 miliónů lidí poslali lásku někomu, kdo je běžně odsuzován a nenáviděn.

        Bylo by vhodné zavést nový pojem „Láska v boha“.

       Jedná se o sloučení dvou našich zdánlivě různých vztahů k bohu - „Víra v boha“ a „Láska k bohu“ I při důkladném zamyšlení lze dojít k závěru, že nemůže jedno bez druhého existovat. Protože pokud opravdu věřím v boha a ne v nějakou jeho omezenou a deformovanou podobu, tak ho musím milovat a na druhé straně nemohu milovat boha, pokud nevěřím v jeho existenci.

       Nelze cokoliv skutečně a bezvýhradně milovat, pokud se toho bojíme. Milovat bezvýhradně boha nelze, pokud základní motivací našich činů je strach z božího trestu.

       Lidské bytosti potřebují poznat a pochopit boha, aby ho mohly milovat. Poznat boha nelze pouze četbou různých písem svatých. Poznat boha lze jedině osobním prožitkem, poznat ho srdcem. I to je poselství Ježíše.

       Je vhodné se pokusit naučit milovat boha v jeho jednotlivých projevech. Pokud se to podaří, změní se i obraz boha. Je to obdobné jako když nějakou bytost začneme milovat, tak se v naší mysli tato bytost promění. Komu se podaří naučit milovat boha, ten bude mít větší naději boha poznat a věřit v něj. Naučit se milovat boha může bytost z každé úrovně. Kdo se v životě jednou naučí boha milovat, už nikdy nepřestane (na rozdíl od lidské lásky). Lásku k bohu a víru v boha musíme vnitřně sjednotit a nevnímat je jako dvě oddělené složky.

       Svět nepotřebuje návrat Krista ani nového Krista. Poselství Krista je stále stejné a nijak se nezměnilo  - „Miluj boha“. Kromě toho, i kdyby se tu Kristus objevil, stejně by ho nikdo nepoznal.

       Kdyby se zde a teď objevil Kristus, je nutno předpokládat, že by se s velkou pravděpodobností muselo jednat o bytost s vysoce nadprůměrnou inteligencí. Takováto bytost, která by hlásala to samé poselství jako před 2000 lety, by to však v žádném případě nemohla dělat tou samou formou a těmi samými slovy jako před 2000 lety, ale musela by logicky používat zcela nový slovník a nové formy, protože by promlouvala ke zcela jiným lidem za zcela jiných podmínek.

       Svět potřebuje miliony „osvícených“, kteří se přestanou bát a začnou milovat. Ne však boha ve formě zástupných symbolů a dokonce ani ve formě Ježíše Krista. Není nijak možno omezovat Boha a lásku k němu.

Je nutno změnit náboženství utrpení v náboženství lásky. Svět může být zcela změněn, když budeme jednat tak, abychom dávali energii a lásku druhým bytostem (všem bytostem, ne pouze lidem).