Experiment Země a Měsíc

 

 

   Nejdříve něco částečně mimo téma článku, ale myslím, že to může pomoci více rodičům či jiným vychovatelům. Když děti nechtějí jít spát a je evidentní, že se bojí usnout, tak je možné, že je v noci vysává nějaký astrální parazit, který je straší, aby mohl odsávat negativní energii strachu. Měli jsme něco podobného s vnoučkem. Nechtěl jít vždy večer spát. Zeptal jsem se jeho i nahoře a zjistil jsem, že se bojí usnout, protože se mu zdají nepříjemné sny a nějaká obluda ho vysává, a proto ho straší.

   Dělal jsem mu ochranné vajíčko i na dálku, když už byl doma a po pár dnech to bylo opět v pohodě.

   Kromě vysávající astrální obludy se mohou i vracet vzpomínky na minulý život.

 

   Doporučuji udělat dítěti duhové ochranné vajíčko. Návod je v mé meditaci na srdeční čakru (stáhnout lze z ulož.to - adresa je v rubrice meditace ke stažení). Nejlepší určitě bude, když se tvorbu vajíčka naučí přímo otec nebo matka a udělá dítěti vajíčko nahlas, tak aby si to mohlo představovat (vizualizovat). Dělal jsem to s vnoučkem, a on to vajíčko viděl. Doporučuji udělat dítěti vajíčko důkladně mentálně a zjednodušeně s dítětem, protože tvorbu kompletního duhového vajíčka by zřejmě nevydrželo sledovat celou, ale záleží to vždy na konkrétním dítěti. Vhodné je vajíčko připodobnit bublině, protože to si dítě možná lépe představí.

   Tato ochrana by opravdu měla pomoci. Strach z usínání bude možná ještě chvíli přetrvávat (pár dní), než si dítě zvykne, že už se nic špatného neděje.

 

   Události na Zemi mají vliv na celou naši galaxii vzhledem k tomu, že se jedná o vývoj humanoidů savčího typu (mammaloidů) v této galaxii. Jedná se o jeden ze směrů vývoje, o jeden experiment. Z tohoto pohledu je to významné i pro galaxii Andromedu. Část experimentu se týká genetických pokusů křížení DNA mammaloidů a reptiloidů i vzhledem k tomu, že má v budoucnosti dojít ke splynutí jinové mammaloidní galaxie Andromedy a jangové reptiloidní galaxie Mléčné dráhy. Tam, kde se mluví o prostoru, musí být i čas, takže když mluvíme o prostorovém sblížení galaxií, pohybujeme se na lineární časové ose, tj. určité úrovni poznání. Rovněž tak, když mluvíme o bytosti galaxie Andromedy, tak se pohybujeme v oblasti iluze lineárního času. Z toho důvodu se na této úrovni poznání dá mluvit o stáří, vývojových stupních apod.

   Spojením dvou či více galaxií vzniká vyšší vývojový stupeň. Po spojení dvou galaxií se jedná o vyšší duchovní bytost, nebo bytost na vyšší úrovni, než jsou bytosti původních galaxií. To je důvodem, proč se galaxie vědomě spojují. U obou je to akt svobodné vůle.

   Vzhledem k tomu, že je lidstvo předmětem experimentu, prochází neuvěřitelně rychlým vývojem, který pravděpodobně není srovnatelný s vývojem na jiných planetách.

 

   Otázkou zůstává, co bude výsledkem experimentu. Zatím jsou výsledky velmi rozporuplné. Tato rozporuplnost však může být zdánlivá vzhledem k našemu omezenému poznání. Záleží na tom, zda se podaří lidstvo na Zemi ovlivnit tak, aby se vydalo tím „správným“ směrem vývoje. Toto ovlivňování by mělo a snad i je prováděno tak, aby nedocházelo k zásahům do svobodné vůle, protože jinak by experiment ztrácel svůj význam. Proto jsme také sledováni v současné době mnoha civilizacemi, a to jak mammaloidního, tak i reptiloidního charakteru.

   Experiment je také součástí určitého kompromisu mezi mammaloidními a reptiloidními frakcemi v naší galaxii. Experiment oboustranně odsouhlasily obě strany, tj. mammaloidní frakce – "Galaktická federace Andromedy" a reptiloidní frakce – "Galaktická federace Vnitřního okruhu". Právě tyto dvě federace uzavřely příměří na základě určitého kompromisu, jehož jedním z výsledků je experiment Země. Jsou však některé reptiloidní civilizace, které se snažily utajit svoji činnost směřující k ovlivnění situace na Zemi v rozporu s dohodnutými pravidly ve prospěch reptiloidů.   

 

   Zkrácená doba života lidí je úmyslná a slouží právě k urychlení vývoje. Je to obdobné, jako je používání myší k experimentům vzhledem k jejich krátkému reprodukčnímu cyklu. Může vzniknout otázka, proč urychlovat vývoj, když času je relativně neomezeně.  Jedna z variant urychlení vývoje může spočívat v tom, že vzhledem k fraktálnímu uspořádání časoprostoru jsou určitá časoprostorová období svojí kvalitou časoprostoru vhodná pro změnu, či vhodnější než jiná období a pokud se změna v tomto období nestihne či nezdaří, je nutno čekat na další, které může přijít třeba za hodně dlouho.

   Samozřejmě je tato úvaha z určité úrovně poznání, ve které je uvažováno s lineární anebo spíše cyklickou formou času a pravděpodobně je to úroveň, ve které se galaktické federace pohybují, i když netvrdím, že vyšší úrovně neznají. Určitě je znají (minimálně federace Andromeda), ale pro jejich kosmickou hru obdobně jako pro naši, mají spíše filosofický smysl, i když se to nedá zcela oddělit, protože vše je součástí našeho bytí. Já také vím, že se jedná o kosmickou hru, kde smyslem je hra a ne dosažení nějakého cíle, a přesto v rámci této hry se o něco snažím a osobně v tom nevidím žádný rozpor. Když si jdu zahrát tenis, tak také chci vyhrát, i když porážka či vítězství pro můj život nemají kromě dobrého či špatného pocitu žádný větší význam.

 

   Objevila se zcela nová technologie v rámci galaxie, která slouží k pozitivnímu ovlivnění vývoje na určité planetě tak, aby ovlivnění ze strany třetích subjektů bylo co nejjemnější a v souladu s bytostmi na planetě. Spočívá v tom, že jsou u vybraných bytostí sejmuty (naskenovány) vibrace vědomí (duše) této bytosti, přesněji specifický vzorec (matrice) těchto vibrací. Je důležité, že se jedná o vibrace vědomí a ne ega, které mívá sklony k agresi apod. Proto jsou vybírány tak zvaně starší a moudré duše, tj. duše, které mají poznání a lásku. Ty jsou následně zesíleny a vyslány na určené místo či místa, což si nelze představovat pouze prostorovým určením. Může se jednat i o konkrétní bytosti určené i skupinově, o konkrétní oblast nebo na konkrétní situaci například nyní na Ukrajině.

   Zesílený vzorec vibrací pak v dané oblasti či situaci působí na vibrace bytostí zúčastněných či zainteresovaných tak, že synchronizuje jejich vibrace se vzorcem vibrací, které byly sejmuty z vybraných bytostí. Tato synchronizace vibrací pak působí tak, že bytosti, na něž je takto působeno, mají tendenci používat obdobné vzorce řešení situací jako bytosti, jejichž vzorec vibrací byl sejmut. Snímání specifického vzorce vibrací vědomí u tzv. vyšších duší za účelem ovlivňování vývoje na Zemi má určitý vliv na jemně hmotná těla. K těmto účelům je snímán vzorec vibrací jemně hmotných těl a ne vzorec vibrací ega. Proto je potřeba pracovat na obnově vzorce vibrací a harmonii jemně hmotných těl.

 

   Kvantoví fyzici (a samozřejmě nejen oni) tvrdí, že jakékoliv pozorování ovlivňuje pozorovaný objekt či subjekt. V daném případě je možné si to představit obdobně jako funkci skeneru nebo radaru. Toto snímání či skenování vibrací má pak za následek částečnou disharmonii vibrací i skenovaných bytostí, což se projevuje částečně negativně na rozladění těchto bytostí. Pravděpodobně se to děje hlavně v noci a ve spánku, aby to nenarušovalo běžnou činnost těchto bytostí, a proto nejhorší bývají pro tyto bytosti rána. Tato disharmonie vibrací má za následek i zhoršení příjmu prány, a proto tyto bytosti pociťují i nedostatek energie. Ideální pro obnovu harmonizace je pobyt v přírodě a na slunci. 

   Vzhledem k tomu, že se jedná o technologii novou, tak zřejmě proti ní zatím neexistuje obrana. Nejedná se o elektromagnetické vlny, takže běžné způsoby odstínění nefungují. O přesném způsobu fungování této technologie zatím nejsou žádné informace a pravděpodobně také asi ani nebudou.    

 

   Je mnoho hypotéz a názorů, které tvrdí, že je pouze určité časové okno, ve kterém jsou vhodné podmínky pro přechod lidstva a planety na vyšší vibrační úroveň, a že pokud k tomuto přechodu nedojde v daném období, tak další obdobné okno bude až za mnoho tisíc let, například za 12 či 26 tisíc let. Zároveň je součástí těchto názorů i informace, že v takovémto časovém okně se právě nacházíme. 

  Existuje varianta, že tato informace není zcela pravdivá, ale byla uměle infikována (snad) světlými silami. Důvodem je to, že globální paraziti se budou snažit všemi možnými silami zabránit, aby k přechodu na vyšší vibrační úroveň došlo, protože by tak ztratili svoji moc, majetek a pozice. Proto vyvinou intenzivní úsilí v kratším časovém úseku, než by jinak bylo z jejich pohledu vhodné. Tím začnou činit kroky a akce, které pomohou pochopit motivy jejich chování i běžným lidem.

 

   Stvořitel vesmíru či jeho hlavní programátoři mají zájem na dokončení vývojového programu člověk na Zemi s genetickými prvky reptiloidů, a proto se nebude realizovat ani NWO ani zničení lidstva či Země.    

 

   Je zajímavé, že se mluví a píše o mnoha kosmických katastrofách, které Zemi v minulosti postihly a měly pro ni i velmi vážné následky (například posun na jinou oběžnou dráhu kolem Slunce, nebo posun osy otáčení Země) a některé z nich jsou přičítány pravidelnému přiblížení planety Nibiru k Zemi v cyklu cca 3600 let. Přitom žádná z těchto kosmických katastrof či vlivů neměla vliv na velmi zvláštní postavení Měsíce vůči Zemi. Takovýto vliv zřejmě neměly ani kosmické katastrofy týkající se přímo Měsíce, a které je možno snadno vystopovat na „tváři“ Měsíce v podobě mnoha kráterů. Stále stejná a velmi specifická vzdálenost od Země, stále přiklonění stejnou polokoulí k Zemi, stále stejná rychlost oběhu kolem Země a rychlost otáčení kolem své osy zůstaly přese všechny kosmické vlivy zachovány.

   Nabízí se logické vysvětlení této podivuhodnosti v souvislosti s teorií o tom, že Měsíc je umělé těleso, které bylo zaparkováno na specifické oběžné dráze kolem Země jakousi vysoce technologicky vyspělou civilizací. Měsíc jako umělá družice Země má vlastní pohon, takže po každé katastrofě či jinému kosmickému vlivu dochází ke korekci negativních vlivů katastrof a návratu na původní pozici.  

   Je tu ještě jedna možnost, a to, že Měsíc se dostal či byl umístěn na oběžnou dráhu kolem Země až po všech těchto katastrofách. Do určité míry proti tomu hovoří skutečnost, že některé národy jako například Keltové se řídily hlavně dle lunárního kalendáře a ne slunečního z toho důvodu, že doba oběhu kolem Slunce s vlivem již zmíněných kosmických vlivů měnila. Jak je možné, že se neměnily měsíční cykly? Například při předpokládaných vlivech planety Nibiru (viz Ivo Wiesner nebo Zecharia Sitchin) a jejím průletu kolem Země nelze přepokládat, že tento průlet by měl vliv pouze na Zemi a již ne na Měsíc, přestože Měsíc je mnohem menší objekt a tudíž i snadněji gravitačně ovlivnitelný.   

 

   Působení umělého Měsíce na bytosti na Zemi bylo v astrální rovině a především na astrální tělo. Proto náměsíčnost a podobné vlivy. Měsíc působil zejména na astrální rovině a působil tak zejména na malé děti, které nemají ještě plně vyvinuté astrální tělo a jejich hranice mezi astrální realitou a 3D realitou nejsou ostré a přechod mezi nimi je podstatně plynulejší než u lidí dospělých. Je to zřejmé při jejich probuzení ze snu, kdy se často stává, že rozdíl mezi sněním a bděním plně nevnímají. Trvá jim delší dobu, než si uvědomí, že se jedná o bdění a jinou realitu.

  Nová hypotéza o našich dětech.

Protože toto působení měsíce mělo největší vliv na děti, vzhledem k uvedeným důvodům a vzhledem k tomu, že působení měsíce ovlivňovalo směrem k poslušnosti a poddanosti, byly děti dříve přirozeně poslušnější než dnes, kdy toto působení je již jen přes morfogenetické pole. Dnešní děti již nejsou tolik ovlivňovány, protože morfogenetické pole na ně nemá takový vliv. Malé děti jsou ještě na přechodu z jiných rovin reality a morfogenetická pole na ně nepůsobí tolik jako v pozdějším věku.

   Malé děti testují své vychovatele, kam až mohou zajít, co si mohou dovolit, což se dříve zdaleka v takové míře nedělo. Není se toho třeba nějak zvlášť obávat, je to přirozený proces. Při vhodné výchově a pochopení principů tohoto chování, to samo pozvolna vymizí. Když se s dětmi rozumně pracuje a vše se jim v klidu a bez emocí vysvětlí, což neznamená, že se jim vše dovolí, tak výchovný proces může probíhat bez problémů.  

 

   Bohužel tomuto fenoménu není přizpůsobena výchova a výuka, která funguje stále dle starého systému, i když jsou mnohé pokusy o nová pojetí. Vzhledem k tomu, že tato nová pojetí nevycházejí z dostatečného poznání, často se nová pojetí míjejí žádoucím účinkem a v některých případech dosahují ještě horších výsledků než tradiční principy výchovy. V rámci této hypotézy není nutno vnímat nové děti jako děti indigové či podobné, ale jako děti normální, které však jsou osvobozeny od předcházejícího ovlivnění, a proto jsou daleko přirozenější a svobodnější, což však není plně chápáno a často je to vnímáno v porovnání s dřívějšími generacemi děti jako prvek negativní.

   Při vhodné a osvícené výchově, která spočívá především v trpělivém vysvětlování všeho i malým dětem a dostatečném věnování se jim, lze dosahovat podstatně lepších výchovných účinků než dříve. Toto nové pojetí však neznamená, že se dětem absolutně ponechá svoboda k jakýmkoliv projevům a činům bez jakýchkoliv výchovných zásahů. Je třeba dětem naslouchat srdcem i rozumem. Situace však vypadá spíše tak, že s dětmi o jejich problémech nikdo nediskutuje a ponechá se jim absolutní svoboda nebo jsou řízeny systémem příkazů a zákazů.

   Děti přirozeně bojkotují nepřirozený a víceméně lidem vnucený matrix, kteří dospělí většinou již vzhledem k dlouhodobé manipulaci (výchovou, výukou, životem) a v neposlední řadě i působením vysílání měsíce přijali za svůj. Dnešní působení (manipulace) je podstatně více v rovině lidské činnosti, zejména všech médií a v neposlední řadě i školské výuky. Školská výuka je pro mnohé děti částečně osvobozené od vlivu matrixu nepřirozená.

    Rebelská hnutí hippies se snažily odrušit vliv měsíce i dalších manipulačních aktivit pomocí psychotropních látek (rozšiřujících vědomí) užívaných ve velkém rozsahu, i když zřejmě většinou nevědomě či podvědomě.   

 

   Současná situace by se dala přirovnat k tomu, že Zemi se všemi jejími bytostmi a zejména bytostmi lidskými byl podán homeopatický lék, který ve svém počátečním působení se projevuje (někdy i bouřlivým) zhoršením příznaků choroby, což bývá většinou projev účinnosti homeopatického léku. Proti běžnému působení homeopatického léku u člověka je podstatně delší průběh, což je vzhledem k velikosti léčeného organismu pochopitelné. Podobnost s homeopatií není zcela náhodná, jedná se rovněž o léčení působením určité léčebné informace.