Harmonie energií jang a jin – reakce na email čtenářky

 

 

V reakci na článek Atlantida, rok 2012 a harmonie energií jang a jin jsem dostal email, jehož obsah jsem považoval natolik za závažný – protože si myslím, že bude poměrně rozšířený – že jsem na něj reagoval následujícím textem. Pro plnou srozumitelnost uvádím i znění emailu.    

 

Reagujem na Vas clanok ,v ktorom apelujete na zeny, aby otvorili svoje srdcia laske a viac pracovali na celkovej harmonii na Zemi.Priznam sa, ze mam v sebe teraz protichodne pocity.

Najprv som sa potesila, ze konecne sa ozval muz na tuto temu, no potom ako som sa zamyslela viac nad tym, naskocilo mi viac otazok.
Sama som vo veku "starych mam". Od detstva som sa stretavala s nepochopenim a tak moj zivot boli nemoce typu "hypochonder", škola ,ktora skor ubila moje zenstvo-strojarina, manzelstvo ako kazde druhe konciace rozvodom .....dve det , sice dospele, ale vychova a staroslivost na jednej osobe, po neprekonatelnych peripetiach s pravom, /svetskym/, zdravim, existencnymi trablami a s vecnou otazkou "ako dale " som skor z pudu sebazachovy studovala veci medzi nebom a zemou. Takze nielen z mojej svetskej praxe, ale aj z duchovnej Vam zodpovedne mozem za nas vsetky zeny prehlasit, ze nase moznosti pohnut svetom su bez pochopenia muzov,vaseho vacsieho zaujmu spytovat sa seba samych a vasej pomoci a staroslivosti o nas a nase deti toto zvladnut velmi chabe.

P. Zelenkam, ved sa pozrite lepsie okolo seba a uvidite, o com hovorim.
Muzi sa za cele roky nezmenili a tych par ako ste Vy to nezachrani.

 

Vídám kolem sebe takové ženy, o kterých píšete, ale kromě toho vídám i ženy, které někdy i přes nesnadnou životní situaci jsou skutečně ženami s plnohodnotnou jinovou energií, které si uvědomují svou roli a zcela bez jakýchkoliv podmínek vůči nám mužům se této role chápou.

Všichni se měníme a mění se i muži a jsem přesvědčen, že pokud se dá v mém případě mluvit o nějaké výjimečnosti, tak spočívá spíše v tom, že svoje myšlenky a pocity vyjadřuji veřejně a snad srozumitelnou formou, než ve výjimečnosti mého přístupu k ženám.   


Radite ludom, takze by Vas nemala zaskocit otazka: Ako to tie zeny maju urobit?
Starsie su vyzdimane ako citrony uz okolo 40tky, tie starsie s oznacenim "neziaduce",
bud pri starych ludoch, lenivej rodine pachtiacej sa za mamonom, a tie druhe, rozvedene a nezamestnane na smetisku spolocnosti.Viem, o com rozpravam, pretoze moju klientelu z velkej casti tvoria zeny duchovne velmi vysoko, no existencne velmi nizko.
Z duchovneho hladiska by sa mal predsa muz postarat o to, aby mala jeho rodina kde byvat a co jest.Vtedy ma zena skutocne moznost pracovat na svojej zenskosti, duchovnej stranke zivota. Muz predsa reprezentuje svetsku stranku.

 

Nepochybně je odpovědností muže, aby se postaral, aby jeho rodina měla kde bydlet a co jíst. Otázkou je, zda je to jeho povinností z duchovního hlediska, pokud ovšem nezastáváme stanovisko, že vše je nutno posuzovat z duchovního hlediska. Zrovna tak si myslím, že je otázka, zda a za jakých okolností má žena skutečně možnost pracovat na své ženskosti, duchovní stránce. Posuzování okolností pro práci na duchovní stránce bude vždy velmi subjektivní, protože každá žena bude mít jiné představy o podmínkách pro tuto práci, které budou dané kulturou celé společnosti, jíž je součástí, ale zrovna tak i prostředím, ve kterém vyrůstala a žije a neméně tak i našimi genetickými předpoklady a atributy duše, která se inkarnovala. Osobně jsem přesvědčen, že představy jednotlivých žen o podmínkách pro práci na duchovním rozvoji se budou diametrálně lišit, a to nejen kvantitativně, ale i kvalitativně, to znamená nejen například množstvím prostředků, ale i jejich formou.

 

Kromě toho – což považuji při posuzování tohoto jevu za možná ještě závažnější – je skutečnost, že práci na duchovním rozvoji nelze redukovat na „duchovno“.

V rámci běžného života při našich každodenních aktivitách je mnoho činností (činů i myšlenek a pocitů), které mají vliv na zvyšování či snižování frekvence našich vibrací a tím i na náš duchovní vývoj. Práce na duchovním rozvoji není pouze o meditacích, seminářích či duchovní literatuře.

 

V této souvislosti připomínám dnes již obecné tvrzení, že u člověka, který běžný život zvládá jen s velkými potížemi, nelze předpokládat, že by bez obtíží zvládal život duchovní. Proto se mi zdá (ve světle tohoto tvrzení) informace o mnoha ženách, které jsou duchovně velmi vysoko a existenčně velmi nízko, jako nepřesná. Asi by bylo vhodné pro názorovou shodu upřesnit si, co si představujeme pod pojmem duchovně velmi vysoko. Osobně neznám žádnou osobu, o které bych měl dojem, že je duchovně vysoko, a která by byla na tom existenčně vyloženě špatně a bylo to nedobrovolné, i když ani žádný dobrovolník mě v tomto okamžiku nenapadá. Tím nechci vylučovat tuto možnost (ostatně téměř jako žádnou možnost), ale zdá se mi nepravděpodobná.       


Skuste sa nad tym zamysliet, snad sa nam podari najst cesticku k rieseniu ako navratit harmoniu. Nestaci nas len prosit a cakat ze to pojde bez vas.
Mozno to vyznelo ostro, ja nemam zlost, som iba jedna z mnohych, ktore urobili viac nez mohli a same teraz potrebuju pomoct. Teraz ja za vsetky zeny apelujem na vas muzov, aby ste sa zamysleli nad svojimi moznostami, pomoct nam zenam s harmoniou na Zemi.
Je to nieco ako nasa vyzva k vam - obnovme to, comu sa hovori komunikacia a zaujem o spolocne dielo. Ved nakoniec, ked nebude muzov - nebude zien a naopak. Sme obe pohlavia potrebne rovnakou mierou, len inym sposobom.

Není jednoduché při posuzování tohoto jevu vysvětlovat něco, co se nedá zcela prostě vyjádřit slovy, ale je nutný určitý vhled, který kromě rozumové složky vyžaduje i vcítění se.

I já se v tomto okamžiku snažím o vcítění se do některých lidí, jejichž stav se mi zdá jako nejvýstižnější vyjádřit pojmem „okoralé srdce“. I když v tomto životě naštěstí tento stav nezažívám, tak si na něj z některých minulých životů pamatuji a opravdu s takovými lidmi hluboce soucítím.

Ale na druhou stranu znám ze svého života ženy, jejichž život se opravdu nedá označit jako lehký, ale které přesto celý život byly laskavé, moudré a předávaly ostatním svou lásku, přestože se jejich podmínky pro život nijak nelišily od podmínek popisovaných ve výše uvedeném emailu. Jak si vysvětlit tento zdánlivý rozpor? Věčná otázka spočívající v tom, co by mělo být dříve: zda je nutné, aby se nejdříve změnily podmínky, do nichž jsme se narodili a v nichž žijeme nebo se nejdříve musíme změnit my a tím se zlepší i tyto podmínky.

Pokud vyjdeme z reinkarnační teorie, která odpovídá úrovni poznání, v níž se odehrává tato diskuze, tak se dá zjednodušeně vyjádřit, že podmínky našeho současného života jsme si vytvořili tím, jak jsme žili v našich předchozích životech. A zároveň tím, jak žijeme nyní, si vytváříme podmínky pro naše příští životy. Z toho vyplývá to, co se stále snažím znova a znova zdůrazňovat, že neseme za svá jednání, činy i myšlenky plnou odpovědnost.   

 

Laskavost, soucit, empatie, sounáležitost a láska jsou city a energie, které je možno vyjadřovat a předávat i za podmínek, které nejsou těmto emočním stavům zrovna nakloněny.

Zase se znovu opakuji, ale štěstí je stav duše a ne stav reality, která nás obklopuje. Jsem dokonce toho názoru (a znám mnoho lidí, kteří s tím souhlasí), že je tomu právě naopak a stav našeho vědomí výrazně ovlivňuje realitu kolem nás. Láskyplné ženy (samozřejmě i muži), které milují všechny bytosti, jsou téměř vždy i všemi milovány a ctěny. Jsou to právě tyto ženy, které ovlivňují své okolí jinovou energií. Nečekaly a nečekají, až jim pro to muži vytvoří vhodné podmínky, protože takové jsou nezávisle na podmínkách.

 

Toto rozhodně není myšleno jako obhajoba mužů a snaha jakkoliv snížit jejich odpovědnost za stav lidské společnosti zde na Zemi. Jestliže však jedním z podstatných problémů Země je disharmonie mužské a ženské energie na Zemi, tak se mi zdá logické, že vyrovnání této disharmonie je především v silách nositelů jinové energie, tj. žen.

To, co považuji za nejdůležitější v první fázi, je uvědomění si této skutečnosti, včetně uvědomění si toho, že jsou ženy – ať už vědomě či nevědomě – ovlivňovány k tomu, aby v sobě ženskou složku a energii víceméně potlačovaly a prosazovaly se mužskou energií. Uvědomme si, jak dalece a téměř všeobecně je v nás neustále vytvářen dojem, že city a emoce jsou překážkou v našem prosazení se v životě a často dokonce i v životě partnerském či rodinném. Jak velmi je rozšířen názor, že ten kdo méně miluje, je méně závislý a tudíž má v partnerském vztahu převahu. Jedná se o zcela zřejmé a možná někdy i záměrné nepochopení toho, co je láska a její záměnu za závislost nebo vztah vlastnictví (míněno vlastnictví partnera). Ten, kdo opravdu miluje, se nebojí, nemá strach z odchodu toho druhého, protože on ví, že toho druhého nevlastní, takže jeho odchodem ho nemůže ztratit.          

 

Téměř každý člověk (nejmenuje-li se např. Obama, ale ani tam bych to úplně nevylučoval) může nabýt dojmu, že nemůže pohnout světem a také sám nemůže. Ale mnoho lidí již s ním pohnout může, zejména když si uvědomí, že mohou a nepodlehnou neustálé masáži médií, že vlastně nemohou, a že jediné, co mohou, je zvolit ve volbách nejmenší z některých nabízených zel. 

 

Nemyslím, že bych ve svých článcích a případných výzvách k práci na sobě a ke změně naší společnosti nějak vynechával muže. Jejich díl odpovědnosti je úplně stejný. Jen jsem vyjádřil myšlenku, že jestliže v současné době je na Zemi disharmonie spočívající v nedostatku jinové energie (či přebytku jangové energie), tak mně připadá přirozené, že rozhodující vliv na harmonizaci energií mohou mít právě nositelky této jinové energie.

Rád používám podobenství, i když následující se může zdát někomu přitažené za vlasy. Jestliže budu přesvědčen o tom, že by bylo vhodné kojit děti co nejdéle, tak budu apelovat na ženy, aby kojily co nejdéle a na muže, aby jim pro to vytvořili podmínky, protože přesvědčovat muže o tom, aby začali kojit, nepovažuji za smysluplné J. 

 

A tak na závěr si dovoluji připomenout závěrečné věty mého původního článku s osobním přesvědčením, že na nich nemusím nic měnit.

Na kolena ženy teď před vámi klekám a trochu smutno je mi, prosím vás, otevřte svá srdce a staňte se opět bohyněmi.

Také prosím muže, co vidí doma služky, otevřte třetí oko a objevíte velekněžky.