Jak pomoci transformaci vlastní aktivitou, práce pro sebe práce pro druhé

 

 

   Je do určité míry otázkou, zda je mezi kolektivním vědomím mužů a žen jakási pomyslná hranice a zda je tudíž možno brát je jako samostatné entity. V každém případě jsou však obě složky součástí kolektivního vědomí lidstva. Podle mých informací a mnoha dalších informátorů je a bude stav kolektivního vědomí lidstva rozhodující pro to, která z pravděpodobnostních budoucností bude realizována, na kterou linii budoucnosti se naše přítomnost napojí. Stav každého vědomí i kolektivního vědomí lidstva se dá z určitého zorného úhlu posuzovat jako určitá výše frekvence vědomí. Z tohoto pohledu se mně nezdá vhodné, aby ženy "čekaly" se zvyšováním frekvence svého vědomí na muže, protože by se tím logicky zpomalovalo i zvyšování frekvence kolektivního vědomí lidstva. Kromě toho vlastní zvyšování frekvence vibrací u každého člověka má vliv na frekvenci vibrací lidí v jeho okolí, tudíž i žen na muže.

    Pokusím se o zjednodušené podobenství. Je to jako by se žák ve čtvrté třídě přestal učit matematice, aby jej jeho sourozenec, který je ve druhé třídě, dohonil, a tím došlo k jakési harmonii mezi sourozenci.

   Nemyslím, že by ženské kolektivní vědomí mělo ustoupit mužskému a po pravdě řečeno si to ani neumím přestavit, ale naopak by ho mělo táhnout nahoru, což jsem přesvědčen, že do určité míry i dělá.

    Souhlasím s tím, že ženy se nyní probouzejí rychleji, což je zřejmě dáno tím, že jsou více zaměřeny na pravou hemisféru a intuici než muži. Nepochybně však se probouzí i mnoho mužů.       

   Myslím, že není správné uvažovat v intencích toho, že ženský princip je deformovaný, pokud mluvíme skutečně o principu. Deformovány jsou jednotlivé vazby mezi muži a ženami, ať už se jedná o partnery nebo předky a potomky či sourozence. Pak už se ovšem nejedná o vyzařování ženského aspektu lásky a světla, ale o pokřivení tohoto aspektu, které může být relativně z mnoha důvodů, z nichž nejčastější bývá karmický nebo je alespoň v pozadí.

   Každému člověku a tudíž i mužům je možno a dokonce vhodné na jejich cestě pomáhat. Otázkou zůstává forma této pomoci a schopnost pomáhajícího tu správnou cestu zvolit, což nebývá vždy nejjednodušší a obávám se, že žádná obecně platná rada v této oblasti neexistuje. 

 

   Z jiného úhlu pohledu je možné věc posoudit i tak, že v současné době je na Zemi zcela zřejmá převaha jangových energií a aby zde na Zemi došlo k určité harmonii těchto energií, je nutná výrazná převaha energií jinových a myslím, že se dá celkem logicky očekávat, že v tom případě je role žen výraznější, i když nepochybně jsou i muži, kteří jsou schopni přinášet na Zemi jinové energie, aniž by byli nuceni potlačovat své mužství. Předávat lásku a světlo může každá bytost a dokonce to ani nemusí a nebývá vždy jen člověk.

 

   Stále mluvím o práci na sobě a práci pro druhé, a protože je to velmi naléhavé téma v dnešní době, tak bych tomu rád věnoval tento text. Víceméně se bude jednat o jednoduchý souhrn informací, které jsem již často uváděl.  Jedná se v podstatě o umění žít a milovat.

 

   Pro začátek bych uvedl Goetheho výrok, který jsem si nedávno přečetl: "K čemu je kámen mudrců, chybí-li k němu mudrc?" 

   Jak již jsem několikrát uvedl, zjednodušeně řečeno při práci na sobě jsou tři základní cesty - cesta poznání, cesta lásky a cesta síly. Pro jistotu opakuji, že pod slovem síly se míní paranormální či senzibilní schopnosti.

   Přeložím-li Goetheho výrok do této symboliky, k čemu jsou senzibilní schopnosti a případně i láska, pokud chybí poznání. Mohu mít úžasné zážitky, ale v případě, kdy nevím, o co se jedná, tak to může být i na škodu. Jsou známy i případy, kdy měl někdo úžasné vize, ale myslel si, že se zbláznil, protože nechápal, co vidí a nevěřil, že normální člověk může mít takové vize.

 

   Proto osobně doporučuji přečíst si na začátku nějakou literaturu, která by podávala alespoň částečně komplexně představu, na jakých principech funguje ten náš svět, jakýsi model jsoucna. To už samo o sobě napomáhá při postupu při cestách lásky a síly, už třeba jen tím, že uvádí, že takové cesty existují a jak na nich postupovat. Kromě toho se v rámci cesty poznání dozvídáme, že je vhodné na sobě pracovat, a že tato práce pomáhá nám, okolí i planetě. Knih je nepřeberné množství, a pokud začínáme, tak je vhodné nechat si poradit od někoho, komu věříme a kdo je na cestě již nějaký čas. Doporučuji se již v počátku nebát věřit vlastní intuici.

 

   Určitě jsou dobré i vhodné semináře či přednášky a o jejich výběru platí přibližně to samé jako o výběru literatury. Co však považuji za velmi důležité, je uvědomit si, že tak jako ve sportu máme dvě fáze, tj. trénink a zápas či závod, tak totéž platí i pro práci na sobě.  

   Literatura, semináře, meditace, práce s čakrami apod. jsou fází tréninku a život to je zápas či závod. A podstatné není, jak a kolik jsem toho natrénoval, ale zda a jak to uplatním v zápase. Jen a jen život nám ukazuje, kolik jsme se toho naučili a jsme schopni to uplatnit v životě. A na druhé straně zrovna tak jako ve sportu, kdy se říká, že zápas je nejlepší trénink, tak i život je důležitou součástí naší výuky. Tak jako ve sportu zápas, tak i život nám připravuje takové situace, které si v přípravě nejsme schopni plně namodelovat a připravit se na ně. Jen a jen život nám ukáže, jak jsme postoupili. Sebelepší meditace, vize, sny, lucidní sny či opouštění těla o našem postupu nevypoví nikdy tolik, jako to, jakým způsobem žijeme a jak se chováme k ostatním bytostem a v neposlední řadě i sami k sobě.

 

   Zdánlivě na druhém místě je cesta lásky, ale velmi doporučuji se na ní vydat co nejdříve. Opět se však vracím k předchozímu bodu, protože je velmi důležité mít poznání, co to láska opravdu je a jak na této cestě postupovat. Abych nezapomněl, zdůrazňuji, že každá cesta je individuální a nejsou žádné zcela obecné zákony platné pro všechny. Nepochybně jsou mezi námi duše, které nepotřebují žádnou literaturu k tomu, aby na této cestě byly již daleko, ale dle mého názoru se téměř vždy nebo vždy jedná o duše, které si toho již hodně odpracovaly v minulých životech. Opětovně stále znovu zdůrazňuji i umění milovat se dá naučit, nebo zdokonalit.

 

   Jak jsem již uvedl, vše je vysoce individuální, ale přesto bych doporučil soustředit se na cestu síly až po učinění jistých pokroků na předchozích dvou cestách. Není zase až tak málo lidí, kteří jsou přilákáni k duchovnu či práci na sobě vizí získání či zesílení paranormálních schopností či dokonce aktivit, které se dají nazvat magií. Bez alespoň určitého stupně poznání a lásky hrozí poměrně velké nebezpečí zneužití těchto nabytých schopností, což pak má téměř vždy nepříznivé karmické následky. Naštěstí zablokovaná srdeční čakra bývá ochrannou bariérou před získáním takových schopností, které by mohly působit jednostranně ve prospěch takto schopného jedince a v neprospěch ostatních bytostí.

 

   Při práci pro druhé se opět dá použít dělení na tři cesty.

   Předávat poznání druhým je v dnešní době o to důležitější, že mnozí lidé třeba nemají jinou možnost, než získat právě od vás určité informace. Jiří Mašek míval na svých stránkách výrok, který jsem tam dnes nenašel a tak ho budu možná citovat nepřesně: "Jestliže jsi jediný, kdo tak může učinit, tak bys tak měl učinit."

   Osobně doporučuji dvě zásady, které se snažím dodržovat. Nebát se předávat poznání, ale na druhé straně ani ho nevnucovat, což ostatně ani nemá smysl. Vím, že není vždy jednoduché najít vhodnou úroveň a formu předávaného poznání, protože i to je velmi individuální. To, jak se nám to daří, vypovídá o našem poznání a naší schopnosti empatie.

 

   Možná nejtěžší je poznat, kdo je vhodný pro příjem určitého typu informací. Myslím, že není tak výjimečný stav, kdy se běžně potkávají lidé, kteří jsou již na cestě, ale vzájemně to o sobě ani netuší. Jsou dokonce určitá prostředí, kdy je profesně nebezpečné dát najevo své odchylné paradigma. Takovou nejviditelnější skupinou jsou lékaři a vědci a při tom i v této skupině jsou lidé s názory odchylující se od oficiálně uznaných vědeckých dogmat. Tito lidé nemohou dát své názory najevo veřejně, protože by to znamenalo jejich profesní konec, jak už se ostatně nejednou stalo. Mám vizi, jak by bylo přínosné tyto lidi propojit, ale zatím ještě nemám konkrétní představu, jak to realizovat.

   Vzhledem k tomu, že existují modely jsoucna či Teoversa z různých úrovní poznání a různých úhlů pohledu, považuji za důležité při snaze o předávání poznání rozpoznat úroveň poznání a úhel pohledu toho, komu hodláme zprostředkovat poznání a podle toho zvolit i pro něj vhodný model jsoucna. 

 

   Lásku je možné rozdávat stále všem a všemu a nezapomínat ani na Gaiu, Slunce, astrální svět apod. Můžeme tak činit svými činy, laskavostí, úsměvem i posíláním energie ze srdeční čakry. Tam, kde je pro nás obtížné pociťovat lásku, je možné pociťovat alespoň soucit. Většinou ti, jež působí utrpení druhým, bývají nešťastní lidé a těch skutečně zlých, jimž utrpení druhých působí potěšení, je skutečně málo. Tam, kde se nám nedaří ani soucítění, je možno si vždy představit, jak těžkou karmu bude mít takový člověk v příštím životě a pocítit soucit k jeho životnímu údělu v příštím životě.

 

   Pomáhat ostatním lidem, případně i lidstvu a Zemi lze díky svým paranormálním schopnostem. V tomto případě však považuji za velmi důležité upozornit na jedno nebezpečí. Na rozdíl od dvou předchozích cest tu hrozí omezování svobodné vůle druhé bytosti, případně i bytostí. Při jakémkoliv paranormálním působení na druhé bytosti bychom měli mít jasný a zřetelný souhlas bytosti, případně bytostí, na které hodláme působit. Vím, že to není vždy jednoduché, zejména pokud se jedná o léčebné působení, ale s výjimkou bytostí, u kterých je získání souhlasu problematické (jako jsou například malé děti, těžce nemocní lidé nebo zvířata) bychom bez výslovného souhlasu nebo přímo žádosti neměli k paranormálnímu působení přistupovat. I v těch uvedených problematických případech bychom se měli pokusit získat souhlas alespoň mimosmyslovou cestou.

 

   Paranormální působení nemusí spočívat pouze v léčení, ale může se jednat například o předávání životní energie, důležitých i karmických informací apod.

   Paranormální schopnosti má v podstatě každý člověk a jedná se pouze o to, jak dalece je má rozvinuté a vědomě je používá, a o kterou formu se jedná. Jak jsem již mnohokrát uvedl, na jejich rozvoji se dá účinně pracovat, zejména když máme jasnou představu o tom, jak bychom je chtěli využívat.     

   Jednou z forem práce pro celkovou změnu na Zemi je i vizualizace vlastní nejhezčí představy o budoucnosti. Považuji za důležité neklást si žádné hranice své představivosti a fantazie. Teoversum není nic jiného než myšlenka, a proto ho také myšlenka může změnit.            

 

   Samozřejmě i práce s dětmi je práce pro druhé a dokonce možná ta nejvýznamnější, protože děti jsou velmi tvárné a nezatížené mnoha předsudky dospělých a ještě tolik nepodléhají vlivu morfogenetických polí. Pro práci s dětmi jsem dostal zajímavou informaci. Dětem lze vyprávět pohádku jako meditaci a umožnit dětem zúčastnit se aktivně pohádky. Děti mají většinou velmi dobrou vizualizaci. Samozřejmě by se mělo jednat o pozitivní pohodové pohádky a rozhodně ne o pohádky, které jsou spíše horory než pohádkami. Mohou být při nich použity i pozitivní afirmace v případě, že je potřeba odstranit například nějaký zlozvyk.

 

Meditaci na odblokování srdeční čakry je možné stáhnout na této adrese

 

https://uloz.to/!shobaHPFt/miroslav-zelenka-meditace-otevreni-srdecni-cakry-a-ochranne-vajicko-mp3