Podstata frekvence vibrací vědomí a význam výše této frekvence pro ovlivňování reality

 

Tento článek volně navazuje na článek „Fraktální uspořádání Teoversa“. Pro ty, kteří jej nečetli, považuji za nutné jednu věc zopakovat. Upozorňuji a zdůrazňuji, že v tomto článku použité myšlenkové konstrukce jsou nutně silným zjednodušením a určitým zkreslením popisované skutečnosti a jako takové je nutno je chápat. V žádném případě není možné je přijímat jako obraz skutečnosti, ale pouze jako zjednodušený a zkreslený model této skutečnosti pojatý z mého úhlu pohledu. 

 

Mnohá náboženství tvrdí, že bůh stvořil člověka k obrazu svému. Materialisté a ateisté tvrdí, že člověk stvořil boha k obrazu svému, ale přesnější je vyjádření, že člověk ve většině náboženských systémů stvořil obraz boha k obrazu svému, a proto je od skutečnosti tolik vzdálený.

 

Stvoření světa ve formě Světové mysli se dá přirovnat k fragmentaci Absolutní mysli, tj. svým způsobem rozčlenění Absolutního vědomí na jednotlivé relativně autonomní entity, na relativně autonomní vědomí.

 

Nemá smysl uvažovat o tom, jak dlouho Bůh existoval pouze ve formě Absolutní mysli, protože čas je tvořen Světovou myslí (odkazuji zde na svůj článek „Mysl (vědomí) - tvůrce času“). Z tohoto pohledu, pokud považujeme za nutné si to nějak formulovat, stvořený Svět (Teoversum) existoval vždy a vždy existovat bude a nemá počátek ani konec.

 

Lze si představit, že kromě fragmentace Teoversa existuje i defragmentace Teoversa. Fragmentace a defragmentace se plynule střídají a dá se to přirovnat rovněž k pulzaci z neprojeveného do projeveného a zpět. Touto formou pulzace procházejí vědomí všech forem a úrovní. Různým formám a úrovním odpovídají i různé frekvence této pulzace, což významově odpovídá běžně známé a používané frekvenci vibrací vědomí.

 

Částečně mimo rámec tohoto článku je myšlenková konstrukce vícedimenzionální bytosti, která před skupinou inkarnací (např. na Zemi) provede fragmentaci části své bytosti na jednotlivá relativně autonomní vědomí (inkarnáty) a po ukončení inkarnačního cyklu opět provede defragmentaci s tím, že celkové vědomí této vícedimenzionální bytosti bude obohaceno o informace „získané“ (prožité, stvořené) jednotlivými inkarnáty, ale nebude již rozděleno do relativně autonomních částí (inkarnátů).

 

Obecnou strukturu vědomí si lze představit jako mnoho počítačových stanic, které jsou připojeny k serveru. V hierarchii vědomí pak skupina serverů je připojena k serveru vyšší hierarchie a tak stále výše, až nejvýše je server, který sdružuje vše a můžeme jej nazvat bohem. To celé tvoří tzv. Teoversum. Počítač na vyšším stupni v hierarchii pak pracuje vždy na vyšší frekvenci.

 

Je možné si představit myšlenkovou konstrukci, kdy při každém pulzu (fragmentaci) lze projevenou skutečnost (vědomí určité úrovně) změnit o 1 bit (chápáno jako nejnižší a nejzákladnější dále již neredukovatelná jednotka informace).

Rozdíl mezi vědomími (bytostmi) na různých úrovních spočívá v rozdílnosti frekvence vibrací, z čehož plyne i jejich schopnost s různou rychlostí (rychlostí relativní ve vztahu k bytostem s nižší či vyšší frekvencí vibrací) měnit (ovlivňovat) realitu. To znamená, že bytosti s vyšší frekvencí vibrací jsou schopny za stejný časový úsek provést daleko více změn či větší změnu ve srovnání s bytostmi s nižší frekvencí vibrací. Je velmi pravděpodobné, že rozdíly ve výši frekvencí mezi jednotlivými úrovněmi vědomí se pohybují v kategorii řádů.

 

Mimo jiné se tímto způsobem dá rovněž vysvětlit skutečnost, že my nejsme schopni vnímat bytosti s vyššími frekvencemi vibrací, protože např. jejich pohyb v našem časoprostoru je tak rychlý, že jej prostě nejsme schopni vnímat. Proto tyto bytosti, pokud s námi chtějí komunikovat, jsou nuceny snížit frekvenci svých vibrací, případně výrazně zpomalit své změny stavu, např. tu tzv. 1 bitovou změnu provést až každý desátý, stý či tisící pulz. Lze to přirovnat k situaci, kdy mluvíme s někým, kdo pomaleji chápe, či neovládá tolik naši řeč a my vzhledem k tomu mluvíme výrazně pomaleji. Nebo by se to také dalo přirovnat procházce s hlemýžděm, kde – abychom udrželi jeho tempo – činíme jeden krok za hodinu.

Je nepochybné, že existují bytosti, se kterými komunikovat za normálního stavu vědomí (a možná vůbec) prostě nemůžeme, protože při použití předchozího podobenství, hlemýžď nikdy není schopen nijak držet krok s raketou a ani raketa nemá možnost se přizpůsobit rychlosti hlemýždě.

Touto teorií by se daly vysvětlit i rozpory, které plynou z informací o některých planetách (o jejich neobyvatelnosti) ze zpráv některých kontaktérů, kteří při svých návštěvách zde živé bytosti zaznamenali. Při jejich pobytu na planetě mělo vědomí těchto kontaktérů podstatně zvýšenou frekvenci vibrací, a proto byli schopni vnímat i bytosti s podstatně vyšší frekvencí vibrací, které normálně schopni vnímat nejsme ani s pomocí technických prostředků.          

 

Naše schopnost provádět změny v 3D realitě je dána naší frekvencí vibrací, která je ve srovnání s vyššími bytostmi poměrně pomalá. I některé lidské bytosti však díky své vyšší frekvenci vibrací mají možnost provádět změny v 3D realitě takovou rychlostí, že to z našeho běžného pohledu vypadá jako zázrak (magie apod.). Jedná se o různé tzv. paranormální jevy, z nichž asi tak nejcharakterističtější pro účely pochopení této teorie jsou zázračná blesková uzdravení nebo materializace či dematerializace předmětů apod. Tito lidé nemají nějakou zvláštní schopnost v porovnání s námi, ale pouze vibrují stále či příležitostně na vyšší frekvenci vibrací a provádějí změny stejného druhu jako my, jen s tím rozdílem, že podstatně rychleji.

Naše forma ovlivňování reality je principiálně stejná (vzhledem k fraktálnímu uspořádání Teoverza) jako u vyšších bytostí, ale rychlost změn je u nich daleko vyšší.

 

Naše vědomí v období mezi životy či při pobytu v tzv. astrálním světě vibruje na vyšší frekvenci a proto jsme schopni v těchto stavech vědomí realizovat změny téměř okamžitě.

Upozorňuji, že i když mluvím o hmotě nebo 3D realitě, stále mám na mysli stavy a jevy, které jsou pouze projevy vědomí. 

 

Je nutné si uvědomit, že vědomí Boha zcela nesrovnatelně převyšuje naše vědomí. Proto jsme naprosto bez šance se vcítit do vědomí Boha. Mezi naším vědomím a vědomím Boha je podstatně větší rozdíl než mezi naším vědomím a vědomím mravence a přesto představa, že se mravenci snažíme vysvětlit, že si např. jdeme zahrát tenis, se nám nutně bude zdát absurdní.

 

Práce na vlastním duchovním vývoji je přirovnávána k práci na zvýšení frekvence vibrací. Vše, co negativně ovlivňuje frekvenci našich vibrací, působí na její snižování a tudíž na zpomalení růstu a tím i na zpomalení našich schopností mentálně ovlivňovat realitu.

Předpokládám, že tento princip je součástí souboru pravidel či zákonů regulujících do určité míry fungování systému a jeho smyslem je umožnit mentální ovlivňování reality pouze bytostem, jejichž frekvence vibrací je na takové výši (jsou duchovně natolik vyspělé), že tuto schopnost nezneužijí. Je víceméně obecně známo, že těch několik málo skutečně vysoce duchovních bytostí inkarnovaných mezi námi považuje konání z našeho pohledu „zázraků“ (např. materializace a dematerializace předmětů) za znak jisté duchovní nevyzrálosti osob, které je konají.

 

Pokud se nám podaří zvýšit frekvenci vibrací, jsme pak schopni rychleji měnit či ovlivňovat realitu, což pak z pohledu bytostí s nižší frekvencí vibrací vypadá jako paranormální schopnosti. Z tohoto pohledu si myslím, že je na místě zavést nový pojem a přidat jej k již používaným pojmům IQ – inteligenční kvocient a EQ – emoční kvocient. Tímto novým pojmem je FVQ – kvocient frekvence vibrací. Kdyby tak ještě byl někdo schopen vynalézt přístroj na měření FVQ, byl by to velký příspěvek ke zjednodušení obsazování důležitých státních funkcí. Samozřejmě nejsem tak naivní, abych věřil tomu, že by si současní politici něco takového jako podmínku pro zvolení či jmenování do funkce odhlasovali, protože pak by se z nich na příslušná místa pravděpodobně nedostal nikdo.

 

Pro probíhající transformaci je důležité kolika lidem a jak výrazně se podaří zvýšit si frekvenci vibrací, protože díky vyšší frekvenci vibrací budou schopni svým vědomím ovlivňovat a měnit realitu a celkový stav vědomí Země. Z tohoto pohledu je zřejmé, že práce každého z nás má svůj význam. Nízkovibrační bytosti ovládající momentálně naši planetu nemají proti tomuto jevu žádnou obranu. Jedinou jejich obranou je všemi možnými formami (které popisuji v jiných článcích) zabránit tomu, aby u rozhodující části lidstva došlo k takovémuto zvýšení frekvence vibrací.    

 

Naše úvahy o vzrůstající frekvenci vibrací vědomí při transformaci se dají kromě lidských bytostí vztáhnout i na Bytost Gaiu. Z toho by pak plynul závěr, že se vzrůstající frekvencí vibrací Gaii by vzrůstala i její schopnost ovlivňovat a měnit 3D realitu vzhledem k vyšší rychlosti prováděných změn. Ne již tak jednoznačně, ale přesto do určité míry logicky by se dalo předpokládat, že by tyto transformační změny, které nutně budou mít vliv i na život jednotlivých lidí a celé společnosti (pravděpodobně jak relativně negativní, tak i relativně pozitivní), mohly probíhat na jemnější úrovni, protože i vibrace vědomí bytosti Gaii budou jemnější. Tato skutečnost by se pak měla projevit na plynulejším a méně katastrofickém přechodu do nové úrovně bytí zde na Zemi. 

Druhým projevem uvedené skutečnosti by mohlo být i to, že bytosti s nižší frekvencí vibrací budou mít v prostředí Země psychické a fyzické obtíže vzhledem k převládajícím vyšším frekvencím vibrací, které je budou obklopovat, což by je mohlo přivést ke změně jejich myšlení či chování, případně znesnadnit či znemožnit prosazování jejich zájmů, které jsou v rozporu se zájmy lidstva.     

 

Logicky vzniká otázka, jak je tedy možné, že tzv. temné síly mohou mít v určitých fázích převahu, jestliže bytosti s vyššími frekvencemi jsou schopny rychleji (účinněji) měnit realitu.

Na tuto otázku je možné se podívat z více zorných úhlů.

Za prvé - je nutné si uvědomit, že jemné rozdíly ve výši frekvencí, tak jak se projevují u většiny bytostí v naší 3D realitě zde na Zemi, nehrají takovou roli, zejména pokud je tomu tak jako v dnešní době, kdy poměr bytostí s vyššími a nižšími frekvencemi je víceméně vyrovnaný.

Za druhé - bytosti s podstatně vyššími frekvencemi (jak inkarnované tak neinkarnované), které by mohly díky svým schopnostem ovlivnit realitu a tím i osudy bytostí nižších frekvencí, o takovou aktivitu většinou nemají zájem. Důvodem je jejich větší vhled do podstaty bytí a nezasahování do svobodné vůle ostatních bytostí.

 

Na závěr tohoto víceméně teoretického článku bych rád upozornil na myšlenku, kterou lze vyvodit z předložené hypotézy. Každý z nás může prací na zvyšování frekvence vlastních vibrací (případně i pomocí na zvyšování frekvence vibrací bytostí ve svém okolí) přispět k tomu, že pokud dojde k alespoň základní shodě o tom, jakou bychom si představovali budoucnost pro sebe, lidstvo a Zemi, budeme schopni naši 3D realitu účinněji ovlivňovat a měnit dle těchto svých představ.