Vegetariánství – ano, ne, jak a proč

 

O vegetariánství toho bylo řečeno již tolik, že se zdá, že není již možno říct nic nového. Po pravdě řečeno ani tento článek nepřináší (dokonce ani dle mého názoru) nic zcela nového. Základním smyslem je udělat určitou rekapitulaci a strukturalizaci různých názorů a dát je do vzájemných souvislostí zejména za použití mé oblíbené metody, tj. použití pohledu z různých rovin či úrovní poznání.

Jako jsem již vícekrát uvedl, často dochází k názorovým neshodám v důsledku toho, že názoroví „odpůrci“ uvádějí svá zdánlivě protichůdná stanoviska z různých rovin, které nejsou vždy zcela slučitelné.

 

Tyto různé roviny se dají zjednodušeně v určité hierarchické (samozřejmě diskutabilní) formě formulovat následovně:

1.      Hledisko chemického složení

2.      Hledisko obecné vhodnosti masa pro člověka

3.      Hledisko zdravotní

4.      Hledisko ekologické

5.      Hledisko vztahu ke zvířatům

6.      Hledisko filozofické

7.      Hledisko účinků pro duchovní vývoj člověka

 

Už ze samotného výčtu vyplývá, kolik možných různých názorů vzájemně rozporných se objevuje již jen z principu existence tolika různých hledisek. Zajímavé je, že ještě napříč všemi těmito hledisky bez ohledu na jejich umístění v hierarchii, existuje členění dle toho, zda se jedná o přístup k nejedení masa z pohledu vlastního prospěchu či prospěchu druhých bytostí. Samozřejmě, že pro jednotlivého konkrétného člověka se mohou tyto důvody vzájemně podporovat a zesilovat.

 

1. Hledisko chemického složení

V této oblasti často uváděné důvody proti jedení masa spočívají zejména v nevhodnosti stravy z pohledu jejího chemického složení, a to zejména z pohledu nevhodného způsobu chovu a krmení zvířat určených pro následnou potravu. Proti tomuto nelze v podstatě nic namítnou s výjimkou toho, že snad ještě existují zvířata zvláště ryby, která se pohybují v neznečištěném prostředí a stravují přírodní neznečištěnou potravou a tím i jejich maso není z tohoto pohledu závadné. Skutečností je, že takovouto stravou by se v dnešní době příliš velká část lidstva nenasytila. Druhým jakýmsi protiargumentem je fakt, že ani rostlinná strava z tohoto pohledu není pro člověka příliš vhodná, i když zřejmě koncentrace škodlivin v průměru nebude taková jako u masa.

 

2. Hledisko obecné vhodnosti masa pro člověka     

Zde se často střetávají dva základní názory, a to, že je člověk býložravec nebo všežravec. Dle zastánců vegetariánství je trávicí ústrojí člověka vyloženě ústrojím býložravce a ne masožravce a z toho důvodu je maso již z principu pro člověka nevhodné. Pro tento názor nasvědčuje mnohé, ale chtěl bych upozornit na skutečnost, že opravdu již velmi dlouhou dobu (pravděpodobně v řádu deseti tisíců let) je člověk poživatel masa a je velmi pravděpodobné, že za tu dobu již se jeho organismus na požívání masa měl čas přizpůsobit a z celoživotního dokonalého zdraví některých dlouhodobých náruživých pojídačů masa to také vypadá, že se přizpůsobil.

 

3. Hledisko zdravotní

U tohoto bodu, kde se to projevuje nejmarkantněji, chci zdůraznit, že vše je velmi individuální a nelze v žádném případě žádné tvrzení o prospěšnosti či škodlivosti zobecňovat absolutně pro všechny lidi. Platí to přiměřeně pro všechny body, ale u prospěšnosti požívání masa a jeho jednotlivých druhů pro zdraví lidí fyzické a psychické podmínky konkrétního člověka hrají největší roli.

Krajními názory v tomto případě jsou

a) že maso je v jakékoliv formě zdraví absolutně škodlivé

b) že nejedení masa alespoň v nějaké formě je zdraví škodlivé. 

Tyto krajní názory bohužel většinou vycházejí ze zevšeobecňování zkušeností vlastních nebo zkušeností blízkých s jedením či nejedením masa.

K tomu mohu dodat pouze to, že znám lidi, kteří dlouhodobě jsou vegetariány bez jakýchkoliv následků na zdraví i přes všechny tvrzení některých odborníků, že lidská strava musí obsahovat živočišné bílkoviny (zejména pro děti). Rovněž ale znám i takové případy, kdy přes velký odpor k masu ze všech možných důvodů museli někteří lidé vzhledem ke svým vleklým zdravotním potížím maso alespoň v nějaké podobě do svého jídelníčku zařadit. Myslím, že by bylo vhodné, aby zastánci obou krajních teorií se prostě smířili s tím, že každý lidský organismus je specifický a vyžaduje tudíž i specifický přístup.

Nemohu v tomto bodě nevzpomenout na jeden článek české guru makrobiotiky, který se netýkal masa, ale nevhodnosti mléka a mléčných výrobků pro zdraví normálního člověka. Po jeho přečtení jsem došel k závěru, že vzhledem k tomu množství „naprosto škodlivého“ mléka a sýrů, které jsem za život snědl, jsem nutně už minimálně 20 let po smrti.

Samozřejmě velký vliv na vhodnost masa jako stravy má i způsob chovu zvířat a jejich usmrcování, ale tomuto tématu se budu věnovat více v bodě č. 5.

 

4. Hledisko ekologické

V tomto případě je situace zřejmě jednodušší, protože nevýhodnost výroby živočišné stravy ve srovnání s výrobou rostlinnou je zcela nepochybná, a to téměř ze všech možných hledisek. Uvádějí se různé kalkulace, ale běžné odhady hovoří asi o pět krát vyšší nákladnosti a vyšším zatížení životního prostředí, i když jsou i odhady nepoměrně vyšší.

 

5. Hledisko vztahu ke zvířatům

I zde se jedná zřejmě o nezpochybňovanou negativní stránku pojídání masa. Většinový způsob chovu a usmrcování zvířat pro uspokojování svých potravinových potřeb je jeden z velkých „hříchů „ lidstva. Ve velké většině případů zcela nedůstojné podmínky života a smrti nám relativně blízkých bytostí jsou zejména ve velkochovech opravdu výrazem hluboké neúcty k životu jako takovému. Když k tomu přidáme, že hlavní motivem není zajistit pro lidi zdroj nutné obživy, ale především zisk, je zřejmé, že příklon k vegetariánství či alespoň výrazné omezení masa ve vlastní stravě tu má silnou morální oporu.

Rovněž z pohledu kladů či záporů takového masa (vzhledem ke způsobu chovu, krmení a způsobu smrti chovaných zvířat) pro zdraví člověka se jedná o poměrně nezpochybnitelnou a snad už ani nezpochybňovanou skutečnost, že zápory výrazně převyšují možné (i když částečně diskutabilní) klady.

 

6. Hledisko filozofické

Mnoho vegetariánů se dostalo ke svému negativnímu vztahu k pojídání masa přes biblické „nezabiješ“. Zajišťovat si příjem energie pro vlastní přežití zabitím jiného tvora se nezdá příliš etické. Tento argument pro vegetariánství je poměrně silný, ale má i své slabší stránky a díky tomu i oponenty. Tito oponenti, mezi které se řadím, nemusí být nutně odpůrci vegetariánství, ale spíše poukazují na necelistvost tohoto stanoviska při stanovování toho, co je ještě bytostí a tím i zabíjením jiného života.

Rostliny jsou v tomto pojetí také bytostmi a pro přípravu stravy z nich je rovněž nutné jejich usmrcení. Tím se dostáváme k otázkám toho druhu, zda je vůbec možné žít, aby člověk absolutně nezabíjel nic živého. Pominu-li zabíjení virů a bakterií různými prostředky při naší snaze uzdravit se z nějaké choroby, je mimořádně obtížné jít do přírody bez toho, aby člověk neusmrtil při chůzi nějakého mravence, broučka či nějakou rostlinku. V tomto bodě řeším pouze způsobení smrti jako takové a ne způsob smrti, kterým jsem se zabýval v předchozím bodě.

Je nepochybné, že vyšší živočichové mají i rozvinutější vědomí, ale jsou senzibilní lidé, kteří jsou schopni vnímat i bolest a utrpení rostlin. A kdo z nás je oprávněn prohlásit, že něčí utrpení je větší či menší či ospravedlnitelné. Není tak úplně málo lidí, které utrpení zvířat dojímá více než utrpení lidí. Proč podceňovat utrpení rostlin? Jediným pochopitelným důvodem je to, že ho ve velké většině nejsme schopni vnímat.

 

7. Hledisko účinků pro duchovní vývoj člověka

Z tohoto pohledu se jeví maso jako součást stravy jako relativně nejméně rozporný bod a pokud se někdo cíleně snaží o vlastní duchovní vývoj, tak minimálně větší omezení masa ve stravě lze doporučit bez jakýchkoliv pochybností.

Použiji zde jako vždy zjednodušenou představu duchovního vývoje jako procesu zvyšování frekvence vibrací vědomí. Pak je zřejmé, že frekvence vibrací námi přijímané stravy nemohou být zcela bez vlivu na úroveň frekvence vibrací našeho vědomí. Frekvence vibrací potravy jsou (zjednodušeně a bez přihlédnutí ke způsobu usmrcení) dány úrovní vědomí bytosti, jejíž tělo se stalo naší potravou. Čím vyšší je místo bytosti v této hierarchii, tím nižší či hrubější vibrace potrava z ní připravená obsahuje. To znamená, že z tohoto pohledu je nejhorší maso savců a zejména domestikovaných zvířat. I z tohoto důvodu je vhodnější maso drůbeže (samozřejmě když ze zdravotního hlediska vyloučíme negativní vliv způsobu jejich chovu a krmení), ryb a nižších živočichů.

Není záměrem zde tvrdit, že absolutní vegetariánství je bezpodmínečnou podmínkou duchovního vývoje, natož jeho zárukou (dle mého názoru téměř nic není absolutní podmínkou či zárukou), ale častější pojídání masa a zejména hovězího a vepřového se principiálně nemůže negativně neprojevit na tomto procesu. V jaké míře, záleží opět zcela na konkrétních podmínkách.             

 

Záměrem tohoto článku nebylo dojít k jednoznačnému závěru, ale spíše předložit různé aspekty a naznačit některé souvislosti, případně do určité míry předložit odlišný názor pro „fanatiky“ zastávající striktně krajní polohy ve vztahu k pojídání masa. Záleží čistě na každém konkrétním člověku a jeho konkrétních podmínkách, jaké si sám pro sebe zaujme v této věci stanovisko.