Vícedimenzionální bytost, náš vztah s ní a vhodné meditační či léčebné techniky.

 

 

Často je v esoterických textech používáno, že člověk je vícedimenzionální bytost, či že je její součástí, ale vzhledem k tomu, že pro mnohé se jedná částečně o mlhavý pojem, je pravděpodobné, že představy o tom, co to je ta vícedimenzionální bytost se mohou i podstatně lišit. Tím může docházet k vzájemnému nepochopení a nedorozumění při používání tohoto pojmu. Proto zde předkládám svoje pojetí jako určitý návrh na jeho vymezení a podrobnější popis.    

 

Jako vždy je popis skutečnosti, která je mimo rozsah schopností poznání naší omezené mysli, velmi obtížná, zejména pokud se jedná o pokus přiblížit určitý model této skutečnosti co nejširší vrstvě lidí, kteří o takovéto poznání mají zájem. Nutně je takovýto model ve srovnání se skutečností velmi zjednodušený a popisovanou skutečnost zkresluje.

Postihnout plnou skutečnost (byť jen velmi malé části univerza) lze pouze ve stavu silně rozšířeného vědomí a Paul Brunton pro to používá výraz insight (vhled), který se mi zdá nejvýstižnější.

 

Vícedimenzionální Bytost, jejíž je člověk (nebo přesněji řečeno jeho vědomí) součástí, se dá z mého zorného úhlu pohledu popsat jako určitý souhrn všech současně existujících bytostí (entit) neboli určitých forem vědomí, které vytvářejí svým způsobem homogenní celek, který se některými určitými svými aspekty odlišuje od všeho ostatního ve Stvořeném světě, co není součástí tohoto celku. Tato Bytost – toto vědomí je si vědomo sebe sama, jakožto entity částečně se lišící od ostatního Stvořeného světa a zároveň si uvědomující, že je i součástí tohoto vyššího celku.

Součástí této vícedimenzionální Bytosti jsou naše minulé, současné a budoucí inkarnace (vědomí, včetně vědomí nerostů, rostlin a zvířat, ale i něčeho, co by se z našeho pohledu dalo nazvat nadčlověk), včetně souběžných inkarnací v paralelních vesmírech. Součástí jsou však rovněž i formy vědomí bytostí vyšších již se neinkarnujících včetně takových forem, které ve vztahu k našemu nerozvinutému vědomí se dají chápat i jako bůh. Jednotlivé bytosti (entity) jako součásti Bytosti jsou svobodné ve svém rozhodování ve stupni odpovídající schopnostem té určité konkrétní formy a stupni rozvoje jejich vědomí.

 

Jakousi řídící složkou této Bytosti je něco, pro co se používá pojem superego (nadjá), ale mně se zdá vhodnější výraz overego, pro který však nemám odpovídající vhodný výraz v češtině snad nejbližší je „já přesahující“. Na rozdíl od výrazu nadjá, který vyjadřuje určitou hierarchickou nadřazenost a oddělenost, považuji výraz overego jako vhodnější, protože vyjadřuje něco, co naše já přesahuje, ale není od něho odděleno.

Overego si nelze představit zjednodušeně jako určitou část Bytosti od ostatních částí (bytostí) oddělenou. Toto řídící centrum je rozprostraněno po celé Bytosti a je zároveň i ve všech jejich částech obsaženo, takže se dá i říct, že všechny části se svým způsobem podílejí na řízení. Toto řízení vlastně není nic jiného než tvůrčí proces podílející se na stváření Světa. Každé „svobodné“ rozhodnutí  bytosti (části vícedimenzionální Bytosti) ovlivňuje nejen tuto bytost, ale i ostatní bytosti a samozřejmě i celek. Toto overego má nejpřímější napojení na vědomí Boha.    

Je obtížné si představit, co je smyslem bytí takovéto pro nás nepředstavitelně dokonalé a komplexní Bytosti. Z mého pohledu takovým smyslem je: „Žití všech (co nejvíce) variant bytí tvůrčím způsobem“. V tom je paradoxně zahrnut jak vývoj Bytosti, tak i její neměnnost. Proto z úrovně poznání Bytosti je i naším smyslem života (bytí) podíl na tvůrčím prožití si různých variant bytí, a to z našeho pohledu i v životech nepříliš radostných.

Aby to tak nevyznělo, tak výše uvedená skutečnost není omezením pro svobodu rozhodnutí bytosti (v našem případě nás) včetně rozhodnutí netrpět. Nesprávné pochopení této věci pak vede k determinismu, či případně karmické danosti. Tato předpokládaná nezměnitelnost „osudu“ je však v rozporu s mým názorem na tuto otázku.

 

Na následujícím obrázku lze vidět představu silně zjednodušeného modelu Bytostí jako rozvětvených stromů s jednotlivými větvičkami coby jednotlivými entitami (formami vědomí – relativně samostatnými částmi Bytosti), přičemž jednotlivé větve představují určité skupiny bytostí a kořeny stromů (fialové části) jakožto overega napojená na Boha v centru modelu. Barevná struktura stromu charakterizuje vývojový aspekt Bytosti. Pro doplnění bílá barva v centru znázorňuje Boha ve formě Tvůrčí mysli a černá barva v centru znázorňuje Boha v jeho formě Absolutna.           

           

 

   

 

Velká většina lidí si není svého overega vědoma a proto veškeré řízení našeho ega overegem jde mimo naší „vědomou“ mysl a z logiky věci vyplývá, že nás vede k prožití si těch stavů vědomí, které jsou pro tuto inkarnaci „dohodnuty“. Pokud si člověk dá tu práci a probere si pečlivě svůj dosavadní život s patřičnou mírou nadhledu a sebekritiky, stopy tohoto řízení pravděpodobně objeví. Nejsnadněji objevitelnými stopami budou nemoci či nehody nebo výjimečné nebo opakující se tzv. náhody.

Přesto znovu upozorňuji, že každý člověk má svou určitou míru svobody rozhodnout se odlišně od „předpokládané a dohodnuté“ role. Ve velké většině případů bude ale téměř nemožné rozlišit, do jaké míry se jednalo o svobodné rozhodnutí a do jaké míry bylo toto rozhodnutí ovlivněno overegem např. působením některými informacemi na vědomí člověka.   

 

Tak jsem po dopsání této první části článku v pozdních večerních hodinách ulehl do postele a po zklidnění povídám svému overegu, že jsem o něm napsal ódu a dostal jsem odpověď: “A kdo myslíš, že ti to diktoval?“

 

Vhodnost vědomého naslouchání svému overegu se jeví jako více než zřejmá. To je tou druhou stránkou našeho vztahu s overegem, kterou je náš vztah k němu. Není člověk, který by absolutně nevěděl o svém overegu. Velmi rozdílné jsou však míry a formy tohoto vědomí či někdy spíše nevědomí.

 

Bohužel největší částí lidstva jsou lidé se stavy vědomí si svého overega, který se dá nazvat neuvědomování si overega.

Zde si neodpustím poznámku, že je to způsobeno dlouhodobou a záměrnou manipulací vědomím lidstva. Obrana této nevědomosti ze strany některých lidí je velmi silná a dost často je i závislá na vývoji (a tím i manipulacích) v předešlých inkarnacích.

 

Další již méně početná skupina si je vědoma svého overega, nebo je ochotna a schopna si jeho existenci připustit ve formě odpovídající jimi přijímaného paradigmatu.

Možná největší překážkou pro lidi této skupiny je zdánlivě nepochopitelný ostych. Pro názornost uvedu ukázku běžného rozhovoru s příslušníkem této skupiny.

„Komunikuješ se svým overegem? Ne. A proč ne? Protože to neumím. A zkusil jsi to někdy? Ne“.

U těchto lidí většinou chybí vědomé rozhodnutí „Budu komunikovat se svým overegem!“ Dle mých zkušeností je k této komunikaci potřebný pouze nácvik uvedení se do stavu Alfa rytmů a stavu vyprázdnění mysli. Toto vyprázdnění mysli je vhodné proto, abychom nebyli ovlivněni svými myšlenkami a názory, které se k dané otázce vztahují. 

 

Třetí a nejmenší část lidstva je si vědoma svého overega, komunikuje s ním, případně zažívá i stavy sjednoceného vědomí se svým overegem.

Pro lidstvo, Zemi a transformaci by bylo velmi potřebné, aby co nejvíce lidí se zařadilo do třetí skupiny. Takovíto lidé jsou totiž velmi obtížně zmanipulovatelní, protože mají svého vnitřního absolutně nezmanipulovatelného rádce. Jako ještě vhodnější než výraz „rádce“ mně připadá výraz „vnitřní mentor“ (pozdravuji čtenáře „Duny“). 

 

S tím souvisí již i běžná životní praxe, kterou jsou různé meditační, relaxační a mentální techniky a jejich vhodnost obecně a vhodnost pro každého konkrétního jedince. Opatrnost je zde zcela určitě na místě, protože energie a kódy spojené s některými těmito technikami, mezi něž je nutno započítat i ritualizované modlitby (křesťanské nevyjímaje), jsou nepochybně minimálně nepříliš přínosné, pokud ne přímo škodlivé a jejich cílem není užitek pro toho, kdo tyto techniky provádí. Pro určitou představu, čemu by tedy tyto techniky mohly sloužit, uvádím jako příklad posilování (posílání energie) egregoru křesťanství, islámu, ale i New age, New world order apod. 

Egregor je pojem vyjadřující existenci zvláštních astrálních útvarů, které jsou vytvářeny skupinovými představami, ideami a pocity jako jsou např. náboženské a politické ideje, ale i hromadné všeobecné sklony a názory. Egregor je tedy astrální reprezentace kolektivní mysli a funguje jako více méně silná astrální bytost, není jen pasivním odrazem toho, co je společné lidským myslím, ale též aktivním činitelem. V tomto smyslu každý jedinec vyznávající nějakou náboženskou, politickou či jinou ideu, je spojen s příslušným egregorem, přičemž toto spojení je oboustranné: jedinec posiluje svou vírou a svými činy tento egregor a naopak je egregorem posilován v této víře a činech.

  

To však navozuje základní otázku. Jak poznat, která technika je nezatížená, je čistá a ještě navíc vhodná pro jednoho konkrétního člověka.

Na základě i vlastních zkušeností jsem došel k názoru, že nejlepší cestou je spolehnutí se na radu svého vnitřního mentora, svého overega. Myslím, že asi nelze předpokládat, že existuje „inteligence“, která by měla na našem „užitku“ z některé techniky větší zájem než je naše overego. Dokonce ani naše vědomé já nemusí plně chápat užitek konkrétní techniky pro nás tak dobře jako naše overego, zejména z dlouhodobějšího hlediska.

Proto považuji za velmi důležité při práci na svém duchovním vývoji, co nejdříve se koncentrovat na objevení, vytvoření či pročistění (záleží na zorném úhlu) komunikačního kanálu se svým overegem, často rovněž nazývaném jako spojením se se svým vnitřním já. Nepochybně mnozí takovýto komunikační kanál běžně nevědomě využívají a říkají tomu třeba intuice.

 

To spojení tu samozřejmě existuje neustále, protože se ani nemůžeme dost dobře odpojit od svého overega, protože ono je i naší součástí a my jsme jeho součástí. Co však se mnoha lidem úspěšně daří (omluvou je dlouholetá a mnoha-generační výchova k tomu směřující) je to, že mu nenaslouchají a pokud se přesto „vetře“ do jejich vědomí se svými informacemi, tak je pod praporem logiky a „neotřesitelných dogmat“ ke své škodě odmítnou. Jeden z běžných způsobů odmítnutí komentují tito lidé asi takto: „To jsem měl dnes nesmyslný sen.“

 

Jsem si vědom, že přenositelnost vlastních zkušeností je v této oblasti problematická a tak jsem většinou velmi opatrný při předávání konkrétního návodu obecně použitelného pro všechny, ale následné doporučení mně připadá natolik jednoduché a obecné, že ho zde uvádím.

Základem je víra (ještě lépe vědění) v existenci overega (nebo vnitřního já, jestli je to pro někoho takto stravitelnější).

Druhým důležitým faktorem je ztišení mysli a dle mého názoru na meditační technice k tomu vedoucí mnoho nezáleží. Naopak je nejdůležitější, aby co nejvíce vyhovovala konkrétnímu člověku. Já osobně silně preferuji tmu, ticho (nebo meditační hudbu) a polohu vleže. Vím však, že jsou lidé, kteří nemohou meditovat vleže, protože ihned usnou.

Dalším důležitým a neopominutelným krokem je „nepochybující“ zahájení komunikace. Oslovení může být a nemusí. Mně osobně vyhovuje. Nebo stačí jen položit otázku a tzv. vyprázdnit mysl co nejúplněji, tak aby se nevkrádaly „naše myšlenky a názory“.

Na závěr je důležité neodmítat první informaci, které se objeví, protože se nám jeví nepravděpodobná, nelogická, nebo se nám nelíbí či nehodí (samozřejmě pokud tak tomu je).

 

Je nutné počítat s tím, že ne vše funguje vždy ihned zcela bezproblémově a říká se, že teprve praxe dělá mistra. Ale znovu zdůrazňuji, je důležité se nebát a začít.

Opět jedno doporučení mající více důvodů, které považuji za důležité, a to nejen pro skeptiky a nevěřící Tomáše. Zejména z počátku si informace ověřujte a klidně si dělejte i určité testy. Ideálními testy jsou takové otázky, na které vy neznáte v ten okamžik odpověď, takže vám tam nemohou vniknout vaše názory. Po určité době této komunikace je velmi pravděpodobné, že sami dojdete k závěru, že komunikujete se svým overegem, a že se na něj můžete spolehnout. Upozorňuji však na jednu možnost, že o kvalitě rady budete v daný okamžik pochybovat a teprve po čase poznáte, že ono to overego asi vidí kousek dál do budoucnosti než vy.

Uvedu příklad ze své osobní zkušenosti, kdy jsem si ověřil kvalitu informací.

Pochroumalo se mi koleno tak, že jsem nemohl téměř chodit (což bylo pro mě coby celoživotně sportujícího velmi nepříjemné). Zeptal jsem se a dostal jsem odpověď, že se jedná o meniskus, že budu muset na operaci, ale že po operaci budu zase po velmi dlouhé době běhat i delší tratě (např. 5 km), což mně neznělo příliš pravděpodobně. Před tím jsem uběhl tak 200 m a koleno mě začalo bolet.

6 týdnů po operaci menisku jsem uběhl 3 km bez bolesti kolene, což se mi nepodařilo minimálně 25 let.     

 

Řešení otázky na vhodnost konkrétní meditační, léčebné techniky či jiné duchovní praxe pro mě jako zcela konkrétní osobu s její výjimečnou individualitou ale i dalších otázek je při komunikaci s inteligencí nás přesahující podstatně snadnější, ale i spolehlivější.

 

Nejvhodnější jsou samozřejmě takové meditace, které jsou řízeny (vedeny, prováděny) přímo vyšší inteligencí a člověk meditaci provádějící je pouze jakýmsi kanálem zajišťujícím přenos myšlenek do zvukové podoby (médiem). Taková meditaci prováděná vyšší inteligencí je pak přesně směřována na potřeby a cíle meditace konkrétní osoby či osob a její účinnost je nesrovnatelná s meditací prováděnou běžně myslí člověka. Médium provádějící takovouto meditaci tak často nemá ani představu o čem ta meditace bude a jak vlastně skončí (co je jejím cílem) a rovněž se jí také často účastní jako meditující s obdobnými účinky pro něj. Dokonce myslím, že je vhodné, když si nevytváří žádný plán a vše nechá na vůli vyšší inteligence.

Moje silně zjednodušená představa o fungování takovéto meditace je ta, že overego média se napojí na overego meditujícího, které pak vlastně provádí meditaci pro „sebe“ (přesněji relativně samostatnou svoji část – vědomí člověka).

To však neznamená, že médium je nějak mimo a není schopno kontrolovat vlastní meditaci či reakce meditujícího či meditujících při případných potížích. Při meditaci pro jednu osobu se potíže nevyskytují, protože meditace je vyšší inteligencí přizpůsobena přímo pro tuto osobu. Nedá se ale vyloučit, že nutnou součástí je i řešení nějakých traumat, které může být bolestivé.

Samozřejmě musím upozornit, že by takové médium mělo být na určitém stupni vývoje (a tím i vyšších frekvencí vibrací), aby nemohlo dojít k napojení na nízkofrekvenční bytosti, jejichž zájem by mohl být zcela jiný než zájem meditujícího. 

 

Bohužel musím konstatovat, že některé meditace, které jsem zažil na esoterických festivalech i jinde v dobách, kdy jsem podobné akce navštěvoval, měly úroveň, která mě nemile překvapila.      

Když někdo čte z kusu papíru hlasem, z kterého je vidět, že to už čte po sté, běžné meditační fráze, tak je mi těch lidí, kteří si to a někdy poměrně draze zaplatili, docela líto.

 

Bohužel to, jestli bude někdo předčítat fráze z kusu papíru nebo nás bude provázet hlubinami naší duše či vyššími dimenzemi napojen na vyšší inteligenci, se z propagačních materiálů ověřit nedá. Pak zbývá jen doporučení známých nebo ještě lépe overega.

 

Na závěr doporučení mnoha moudrých. Cílem by mělo být, abychom již nepotřebovali žádného inkarnovaného učitele (případně, aby pro nás již nebyl postačující) ani jeho návody na meditaci či na život, ale svěřili se do „péče“ vyšších (můžeme říkat třeba světelných) bytostí, jejichž čistota záměrů a schopnosti nás vést převyšují mnohonásobně jakéhokoliv žijícího mistra či gurua.

 

Na úplný závěr děkuji Gapovi za námět na článek a doufám, že ho snad nezklame.