Vzájemný vztah vědomí lidí a společenského systému

 

   Tento článek volně navazuje na článek „Cesta k transformaci společnosti“ a je do určité míry i reakcí na diskuzi k němu.

 

   Mimo téma dalšího textu mně to nedá, abych nezareagoval na jeden diskuzní příspěvek (který i v dalších příspěvcích našel určitou podporu), ve kterém bylo konstatováno, že v článku je zbytečně mnoho slov, když by stačilo ocitovat Desatero. Desateru jsem už poměrně dávno věnoval samostatný článek, a proto se nebudu jím příliš zabývat. Jen bych rád upozornil, že lidstvu je Desatero podle některých odborníků známo přibližně 3 500 let a ze znalostí historie nevyplývá, že by se to nějak zvlášť kladně projevovalo na lidstvu a jeho činech. V jedné ruce s Biblí a v druhé s mečem (v dnešní moderní době samopalem) je propagace Desatera obzvláště účinná.

   Dokonce pokud vezmeme Bibli za určitý doklad o historických skutečnostech, tak Mojžíš po té, co svému lidu přinesl Desatero, nechal bez milosti povraždit pětinu až třetinu svého lidu a po té na cestě do země zaslíbené a následně i v ní jeho lid pozabíjel (údajně na příkaz Boha) vše živé, co jim přišlo do cesty včetně žen a dětí. Možná, že v první verzi Desatera (1.0) Bůh pozapomněl u základního přikázání na předponu „Ne“.              

 

   Přestože se mi zdá, že téměř v každém článku nezapomenu upozorňovat, že pro jakýkoli systém je důležitý stav vědomí lidí, kteří jsou součástí tohoto systému, objevili se v diskuzi připomínky tohoto druhu. Bohužel většinou takovéto příspěvky ve svém důsledku vyznívají poměrně pesimisticky, protože o současném stavu vědomí většiny lidí této společnosti si nelze dělat přílišné iluze. To by naznačovalo, že se vlastně nedá nic dělat.

 

   Co by nás tedy mělo za předpokladu takového stavu v relativně blízké budoucnosti čekat? Jaké existují možnosti? Pokusím se některé varianty pojmenovat.

1. Pozvolná cesta do NWO, kam vše zdánlivě úspěšně míří a dle názorů mnoha „skeptiků“ již nezbývá mnoho naděje, pokud vyloučíme méně pravděpodobné varianty jistých nepozemských či nadpozemských vlivů typu zásahu mimozemšťanů, Krista či jiné nadpřirozené bytosti, nebo speciálních energií proudících na Zemi z kosmu a měnících vědomí lidí.

2. Nesametové revoluce s mimořádnými následky a chaosem končící tak, jako mnohokráte v dějinách některou z forem totalitních systémů a koncový stav by se rovněž mohl silně podobat nebo být totožný s NWO.

 

   Předpokládejme, že i přes současný stav vědomí si většina lidí ani jednu z těchto variant nepřeje, i když některou z prvních fází ve formě nesametové revoluce by někteří (obávám se, že zřejmě většina) určitě rádi přivítali. Existuje nějaká jiná možnost? Jako neutuchající optimista si myslím, že existuje.

   Přestože mám pocit, že jsem dostatečně zdůrazňoval, že to, co navrhuji, není nový systém, ale možná cesta či forma přechodu k systému, který si lidé vyberou, a bude odpovídat stavu jejich vědomí, námitky se týkaly nevyhovujícího stavu vědomí lidí.   

 

   V tomto okamžiku se dostávám ke kritickému bodu celého možného procesu změny, který poněkud připomíná problém, co bylo dříve, zda slepice nebo vajíčko a který je významně ovlivněn dvěma fenomény.

- současný stav vědomí lidí neumožňuje zavedení lepšího systému

- současný systém neumožňuje (dalo by se říct, že naopak cíleně zabraňuje) posun vědomí lidí na vyšší úroveň.

   Dle mého názoru přesto existuje řešení a tím je dlouhodobé vzájemné působení, ovlivňování a vývoj stavu vědomí lidí a systému.

 

   Za prvé jsem přesvědčen, že není pravdivé tvrzení, že vědomí lidí se nemění. Poměrně dost lidí na sobě cíleně pracuje a dostává své vědomí na vyšší úroveň a díky tomu je schopno se uvolňovat z matrixu konzumně tržní společnosti. Tito lidé vstřebávají dostatečné množství informací z ne-mainstreamových médií, jsou schopni si dostatečně analyzovat informace (a desinformace) z mainstreamových médií a dokonce působit i na ostatní lidi.

   Na druhé straně však nelze nevidět, že v rámci polarizace společnosti dochází u části lidí i k procesu zcela opačnému, tj. ž vědomí některých lidí se mění k horšímu. To je momentálně stále viditelnější i vzhledem k tomu, že tito lidé ztrácejí své mimikry, přestávají se namáhat s přetvářkou a usilovným maskováním svých skutečných cílů. Pro všechny ty, kteří alespoň zběžně sledují současnou politickou situaci nejen u nás, je zbytečné to nějak zvláště dokladovat a na toto téma je napsáno mnoho článků.     

   Zdaleka ne všichni novináři jsou nadšeni z toho, co musí šířit do éteru a mnozí čekají jen na vhodný okamžik, aby konečně začali informovat o tom, o čem si myslí, že je pravda a že je potřeba, aby se lidé dozvěděli. Nemyslím, že je potřeba velkých změn, aby došlo k takovémuto uvolnění informací. Dopad by byl ohromný, zejména pokud by k takovéto změně ve světě informací došlo i mimo rámec České republiky. V této souvislosti se trochu obávám, že podle dosavadní historie se nedá příliš předpokládat, že bychom výjimečně dosáhli prvenství zrovna v této oblasti.

  

    Uvolnění pravdivých informací zejména v hlavním médiu ovlivňujícím nejvíce lidí, tj. v televizi, by mělo následně velký vliv na stav vědomí většiny lidí a tato pozitivní změna vědomí lidí by opět umožnila nastavení systému na vyšší úroveň. Nepředpokládám, že by se mělo jednat (zejména v prvních fázích) o velké kvalitativní skoky.

   Vzájemným působením systému a vědomí lidí bychom mohli směřovat k vyšším systémům a vyšším stavům vědomí.

   Pokud se ohlédneme zpětně, tak vlastně takovýmto cíleně ovlivňovaným vzájemným působením vědomí a systému jsme se po sestupné spirále dostali až do bodu, ve kterém se momentálně nalézáme, a který se stal již téměř neúnosným pro velkou většinu zúčastněných, ať „vidoucích“ či „nevidoucích“.

 

   Přestože tok informací zásadně odlišných od informací mainstreamových médií se v současné době vyskytuje v podstatě jen na alternativních internetových stránkách, přece jen se objevují již výrazně kritické názory známých osobností i jinde, i když většinou spojené s požadavky na nepříliš výrazné změny systému, které by se daly zjednodušeně formulovat třemi slovy – nekrást, netunelovat, nekorumpovat. Nutno říct, že realizace těchto tří bodů by byla i tak velký pokrok, ale nejednalo by se o komplexní systémové řešení a je otázkou, jak dlouhou dobu by trvala účinnost těchto jednorázových kroků bez komplexního řešení.      

 

   Nepochybuji, že se jedná o proces dlouhodobý a nelehký, provázený mnoha krizemi, obtížemi a utrpením často nevinných lidí, jak to v takovýchto případech bývá a bohužel provázený i únikem mnoha odpovědných a vinných před spravedlností.

  

   Z určitého zorného úhlu by se dal proces očisty společnosti vnímat jako proces zbavování se organismů parazitujících na společnosti a většině lidí. Pojem parazitující organismus jsem použil, protože se jedná nejen o jednotlivé lidi, ale i o složitější struktury z lidí se skládající. Pro proces odstraňování parazitů se dá použít podobenství s léčením hostitele (což může být nejen člověk, ale i živočich či rostlina), který je napaden a oslabován parazity. Součástí léčebného procesu bývá postup, kdy se vytváří prostředí, které je nepřátelské pro život parazitů obecně či parazita zcela konkrétního, k čemuž se používají látky, které jsou jedovaté nejen pro parazity, ale do určité míry i pro organismus parazity napadený.

   Takovýmto prostředím nepřátelským pro život společenského parazita je naprostá transparentnost všech procesů při řízení státní správy, osobní odpovědnost za výsledek všech vedoucích pracovníků státní správy a důkladné kontrolní mechanismy, což však může být do jisté míry otravné pro všechny zúčastněné.

 

    Podle mého názoru existují v současné době v naší společnosti dvě rozporné až protichůdné tendence.
1. Lidé (většina) už jsou dost naštvaní, aby jednoznačně chtěli změnu, ale ještě nejsou natolik naštvaní a nejsou na tom natolik špatně, aby pro změnu byli ochotni něco podstatného udělat.


2. Až nastane taková situace, kdy lidé budou ochotni pro změnu něco podstatného udělat, bude zřejmě již pozdě začít tyto lidi organizovat, protože už budou připraveny organizace, struktury a charismatičtí vůdci, jejichž cílem bude svést „revoluční nadšení“ a touhu lidí po změně „správným směrem“, který však velmi pravděpodobně nebude ve svých cílech a důsledcích směrem, který by si představovala většina lidí.

 

   V současné době existuje již tolik aktivit a iniciativ, ve kterých se nevyzná už téměř nikdo a už vůbec ne prostý občan, což je nepochybně i cílem některých z nich. Některé z těchto aktivit a hnutí vypadají podezřele na první pohled i pro běžného občana. Do určité míry tuto nepříznivou situaci vylepšuje fenomén, který jsem uvedl již v předchozím textu, tj. zhoršující se schopnost některých lidí (zejména politiků) dostatečně zdařile se přetvařovat a maskovat své skutečné zájmy.

   Jedině spojené úsilí všech aktivit, jejichž skutečný zájem je shodný se zájmem většiny lidí, má naději na úspěch.  


    V této souvislosti je vhodné upozornit, že existuje dle mého názoru ne zcela nereálná varianta, že je současná vládnoucí politická garnitura (míněna nejen ODS a TOP) určena k odepsání a je připravena zcela nová nezkompromitovaná garnitura, která by však měla jednat opět podle not globálních hráčů.

   Mnohé tomu nasvědčuje – například současné mediální hrátky s odhalováním korupce a odkláněním státních financí a majetku, převod veškerého veřejně známého majetku „nejlepšího ministra financí“ na příbuzné apod. Odhaduji, že někteří z nich to již tuší a připravují si ústup, ale většina ne a ti se perou či slouží ještě ze všech sil.

 

   Zřejmě se blíží doba, kdy přichází čas činů. Je na každém z nás, abychom se poučili z našich dějin a chyby již neopakovali.