Aloha,
chtěla jsem Vám tímto poděkovat za skvělé vyjádření či popsání "Mysl (vědomí) - tvůrce času".Je úžasné, že čím člověk právě prochází, nebo co se mu "otevírá", někdo jiný výstižně popíše.Neuměla bych to takto podat, přesto s tím naprosto rezonuji.Měla jsem možnost projít situací, kdy jsem pochopila, že vše si vytváříme "tady a teď".Dříve jsem to sice chápala, ale jaksi rozumem, intelektem. Myslela jsem si, nyní budu "nějak" žít a to se mi později promítne v životě. Ale ono to je doopravdy úplně jinak. Vlastně je a není. A právě díky této osobní situaci a jejím pozorováním jsem došla k témuž pochopení, kdy píšete:

"Co kdybychom tedy vytvořili myšlenkovou konstrukci, ve které by došlo k obrácení vztahu mezi událostmi a časem. Představme si, že to není tak, že čas měří vzdálenost mezi dvěma událostmi, ale naopak, že čas vzniká v závislosti na tvoření těchto dvou událostí." … a dále...
"Jinými slovy a z jiného zorného úhlu se toto obrácení spojitosti dá vyjádřit i tak, že není „pravdivé“ tvrzení, že vědomí (mysl) tvoří realitu v nějakém na ní nezávislém čase, ale že „pravdivé“ je tvrzení, že mysl tvoří události a na nich závislý čas."

Je v klidu možné, že píšete o něčem jiném a já si to vyložila po svém. Přesto je to pro mne přínosem. Chtěla jsem toto mé poznání popsat mne blízkým lidem, ale nechápou, co jim to vlastně říkám.
Až vy, se svým článkem, jste mi pomohl a za to Vám velmi děkuji, s láskou

Sumaya.

 

Dobrý den Sumayo

 

děkuji za Váš email. Jsou vhledy (insight výraz  který používá Paul Brunton), které je velmi obtížné vyjádřit slovy (jak rád s oblibou říkám) v lidštině a pojetí času patří dle mého názoru k těm nejtěžším, zejména proto, jak hluboce máme v sobě zakořeněný nezávislý lineární čas. Člověk si může mnohokráte opakovat, že čas neexistuje, a přesto někde na pozadí myšlení mu tam čas v tomto pojetí "straší". Přiznám se, že jsem se při hledání vlastního poznání s časem natrápil určitě nejvíce. Dá se říct, že jsem nikde nenacházel odpověď, která by mě po všech stránkách (zejména z pohledu logiky) plně uspokojovala. Ani v knížce Elegantní Bůh (kterou jsem v první verzi dokončil již v roce 2002), která je na mých stránkách a kde jsem se pokusil podat ucelený model jsoucna, jsem se svým tam uváděným pojetím času nebyl plně spokojen. Stále jsem cítil určitý logický rozpor, který jsem popsal ve svém článku Čas největší mystérium. Teprve asi týden před napsáním posledního článku se mi při meditaci vynořila nová koncepce a základem bylo převrácení vztahu.

Protože jste ve své citaci přesně vystihla to, co považuji za nejpodstatnější, myslím, že se naše pojetí času minimálně hodně blíží.

 

Hodně štěstí

 

Miroslav Zelenka