Naše lež a nenávist zvítězí nad jejich lží a nenávistí a trochu něco k volbám

 

   Rozebereme si původní slogan „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“ podrobněji.

   Pravda je shoda obrazu či popisu skutečnosti se skutečností. Již z této definice nutně plyne, že neexistuje žádná objektivní pravda, ale jen pravda subjektivní. Pouze subjekt vytváří popis či obraz skutečnosti a opět pouze jen subjekt hodnotí, zda je popis shodný se skutečností. Z výše uvedeného plyne dle mého názoru jediný možný závěr, že přesné znění a úplné znění první části sloganu uvedeného v nadpise je následující - náš popis skutečnosti zvítězí nad jejich popisem skutečnosti a při použití pojmů ze sloganu - naše pravda zvítězí nad jejich pravdou. Pokud se přeneseme do běžného a zejména politického života, tak znění je sice výrazně odpudivější než původní, ale o to pravděpodobnější – naše lež zvítězí nad jejich lží. Pohled na mediální hrátky, které probíhají v podstatě po celém světě a v takřka vzorové podobě i u nás, je toho jednoznačným dokladem.

 

   Druhou částí sloganu je tvrzení, že láska zvítězí nad nenávistí. Pojem láska je sám o sobě velmi problematický a dle mého názoru (který je v rozporu s názorem obecným) je láska stav mysli a ne vztah k někomu či něčemu. Nenávist na rozdíl od všeobecně přijímané představy není opakem lásky, protože opakem lásky je absence lásky. Nenávist je vztahem k někomu či něčemu, i když se nedá plně vyloučit, že se může u některých patologických případů stát stavem mysli (myslím, že se čtenářům snadno vybaví někteří naši „politici“). Ať už však použijeme jednu či druhou definici lásky, tak představa, že láska bojuje a vítězí nad čímkoliv, je absurdní, protože láska nemá nepřátel. I v případě Ježíše, kterému jsou snad tato slova vkládána do úst, je to velmi problematické, protože on nikdy nikoho neoznačil jako svého nepřítele a pravděpodobně (pokud budeme brát Ježíše jako historickou osobu) ani to tak nikdy necítil. 

   Kromě toho, když použijeme jiná slova Ježíše „Podle skutků jejich poznáte je“, je zajímavé sledovat skutky toho, kdo se sloganem, který je předmětem tohoto textu, proslavil a těch, kteří se k jeho odkazu a odkazu sloganu hrdě hlásí. Vzorovým příkladem takové lásky je humanitární bombardování Srbska. Nenávistných projevů tak zvaných pravdoláskařů je známo dostatek (obzvláště ve spojení s láskou křesťanskou jako u pana Halíka), ale neodpustím si jeden konkrétní příklad takovéhoto pojetí lásky, který mně utkvěl nesmazatelně v paměti. Jan Hřebejk: „Rudá a hnědá prasata táhla lháře a demagoga na Hrad.“  

   Takže opět druhá část sloganu přeloženo pro běžného člověka vyznívá takto – naše nenávist zvítězí nad jejich nenávistí. Když přeložíme slogan celý, tak zní „Naše lež a nenávist zvítězí nad jejich lží a nenávistí.“

 

   Klasická ukázka je vytvářený obraz Ruska a tak zvaných západních demokracií.

   Z Ruska se dělá agresor s imperiálními zájmy a Británie a Spojené státy jsou označovány jako vzorové demokracie s vrcholným zájmem na dodržování lidských práv. Přitom se zcela zapomíná, kdo jsou největší dobyvatelé v novodobých dějinách lidstva. Zjednodušeně a nepřesně řečeno jsou to Anglosasové a v současné době zejména lidé, jejichž mateřským jazykem je angličtina a státy, které obývají, tj. Británie, Spojené státy, Austrálie a Kanada. Anglosasové jsou nejagresivnější a nejdobyvačnější národ novodobé historie Země a nemůže o tom být z historického hlediska žádných pochyb. Nemám zvláštní paměť na čísla a popravdě se mi nechce je vyhledávat na internetu, ale vyvraždění původních obyvatel Severní Ameriky, Austrálie a Nového Zélandu včetně teroru vůči Indům, Číňanům, Arabům a mnoha dalším obyvatelům kolonií Británie, nad jejíž říší slunce nezapadalo, dosahuje tolik mrtvých původních obyvatel, kolik žádné světové války ani diktátorské režimy jakékoliv ideologie nikde na Zemi nedosáhly a doufejme, že už ani nedosáhnou. Když k tomu připočteme působení dalších států jako Španělska a Portugalska v Jižní Americe a Francie v Asii a Africe, tak se zdá téměř neuvěřitelné, že tyto státy si dovolují Rusko označovat za agresora s imperiálními choutkami. Přitom Rusové a Slované se drží víceméně po tisíciletí v původních hranicích svých zemí.