Channeling s bytostí nazývanou Gaia (Země)
M: Zdravím tě Gaio. Mohu ti tak říkat? Je to tvé jméno?
G: Děkuji za navázání kontaktu. Na jménu tolik nezáleží, těch už jsem měla ve svém životě tolik a stále mám.
M: Jak se ti líbí české jméno Země?
G: Líbí se mi to spojení „ze mě“, ale vy tento pojem používáte v mnoha různých významech.
M: Neobtěžuji tě se svými otázkami?
G: Naopak, velmi je vítám. Kdybych měla lidské vlastnosti a zlozvyky, tak bych řekla, že se často cítím dotčena. Kdekdo komunikuje formou channelingu i jinými formami s různými bytostmi jako jsou Síriané, Plejáďané, Annunaki, Aštarové, nanebevzetí mistři a mnozí další a snaží se získat informace z historie Země a lidstva a přitom informace bývají velmi různorodé a protichůdné. Proč nejdete ke zdroji logicky nejvěrohodnějšímu? Kdo může mít úplnější informace v této oblasti než já? Vaše channelingy s různými mimozemšťany mi připadají, jako když Brňan přijede poprvé do Prahy, chce najít určité místo a zavolá kamarádovi do Paříže, který v Praze jednou byl, aby mu poradil, místo toho, aby se zeptal nějakého Pražáka. Možná je to tím, že mě lidé stále nevnímají jako bytost, ale jako neživý kosmický objekt.
M: Uvědomil jsem si to, a proto tak činím. Je možné, že mnozí se obávají, zda by opravdu komunikovali s tebou, zda na ně máš čas, kapacitu a chuť, zda zrovna neřešíš jiné z tvého pohledu důležitější věci.
G: Ta vaše lidská představa o vyšších úrovních bytí je stále velmi nedokonalá. Trochu mi to připadá, jako když si mravenec představuje boha jako velkého mravence. Je to zcela jiná úroveň. Jsem schopna bez jakýchkoliv obtíží komunikovat třeba se sto lidmi najednou. Moje kapacita je nesrovnatelně větší než si představujete. Představy běžných lidí o vesmíru a universu se opravdu blíží představám mravenců o okolním světě.
M: Mohla bys nám lidem trochu tu představu o sobě přiblížit?
G: Ta představa o mně jako bytosti v rámci struktury, kterou ty nazýváš fraktální uspořádání Universa, se svým způsobem v základních věcech tolik neliší od lidské bytosti. Lidská bytost se také skládá z trilionů buněk a na vyšší úrovni z mnoha různých orgánů, které fungují relativně autonomně, nezávisle na vůli člověka. Přitom v každé buňce probíhají velmi složité a sofistikované procesy, o kterých lidé na vědomé úrovni vůbec nevědí a běžný člověk jim ani nerozumí. Dokonce ani vaše pokročilá věda zdaleka nechápe plně všechny procesy, které probíhají v jediné buňce a teprve nyní pomalu opouští redukci těchto procesů na procesy chemické. Tím méně chápete celý lidský organismus v jeho komplexnosti. Přesto funguje i se svojí zjednodušeně řečeno řídící složkou – myslí. Mysl většiny lidí však málokdy dokáže komunikovat s jednotlivými orgány či dokonce buňkami, a to už jen z toho prostého důvodu, že neví, že to lze. Informace pak získávají nepřímo, dokonce od cizích lidí a pomocí přístrojů.
Přestože tuto schopnost mám, není ani v mých kapacitách toto provádět neustále se všemi svými buňkami, které se chovají relativně autonomně a nezávisle. Takovými buňkami jste i vy lidé.
M: Mám tomu rozumět tak, že zdaleka ne všechny procesy, které se odehrávají na Zemi či v Zemi jsou tebou řízeny?
G: Samozřejmě, ale přesto celá Země funguje jako jeden organismus. Bohužel je funkčnost tohoto organismu narušována lidskou činností. Naštěstí fungují autoregulační mechanismy organismu Země (aby to bylo srozumitelnější, mluvím o sobě někdy v třetí osobě), které minimalizují škodlivost některých lidských činností, která je charakteristická zejména pro současné technologicky rozvinuté civilizace.
M: Tyto autoregulační mechanismy jsou řízeny tvojí vůlí nebo fungují víceméně automaticky?
G: Většinou fungují automaticky. Je to obdobné jako u lidského těla, které na jedy reaguje například vyrážkou, zvracením nebo průjmy. Ovšem když má vyrážku nebo průjmy Země, tak je to pro její obyvatele většinou o něco nepříjemnější. Sopky, zemětřesení, tajfuny, tsunami, potopy nebo záplavy dokážou napáchat nejen lidem nepříjemné škody. Ty z mého pohledu drobnější katastrofy přírodního charakteru jdou mimo moji vědomou mysl a spíše se je snažím zmírňovat. Ale i některé velké katastrofy zejména kosmického charakteru jsou částečně mimo moji kontrolu.
M: Jakou lidskou činnost vnímáš pro Zemi jako celek jako nejškodlivější?
G: Za prvé je potřeba si uvědomit, že jakákoliv škodlivá lidská činnost je škodlivá především pro lidstvo. Nesmyslné jsou úvahy o zániku světa lidskou činností. Jediné co může zaniknout, je tato lidská civilizace. Lidská sebestřednost považující svoji civilizaci za svět je opravdu směšná. Ani Země nemůže zaniknout. Země už prošla mnohokrát katastrofami celoplanetárního charakteru, kdy zaniklo skoro veškeré rostlinstvo a živočišstvo, ale vždy se objevilo znova, i když v jiných formách a jiné podobě. Rozbití Země jako kosmického objektu je zatím mimo technologické možnosti lidstva. Naštěstí.
M: Naštěstí. Co je tedy tou nejhorší činností?
G: V každém případě atomová energie. Atomové zbraně nejhůře působí na celou strukturu organismu Země. Jedná se o celý komplex negativních účinků a kromě těch obecně známých je to velmi nepříznivý vliv na celkové snížení frekvence vibrací Země, negativní vliv na úroveň tak zvané vitální energie proudící na Zemi ke všem jejím organismům. Dochází i k narušení časoprostorových struktur, což přitáhlo pozornost k Zemi i mnoha mimozemských civilizací a bytostí z vyšších úrovní bytí.
M: Co Hirošima a Nagasaki?
G: Je to sice odbočka od původního tématu, ale považuji to za velice důležitou a zajímavou odbočku. Lidé mají tendenci většině událostí přisoudit jeden význam, ale většina opravdu významných událostí má nejen více významů, ale i více vrstev významů. S tímto vědomím je potřeba přistupovat k většině dějinných událostí. Klasickým příkladem jsou Hirošima a Nagasaki. Oficiální výklad je většinou znám, ale existují ještě další a zřejmě podstatnější a významnější vysvětlení. Jedním z důvodů bylo cílené snížení frekvence vibrací Země a lidstva, aby se zabránilo transformaci a přechodu na vyšší úroveň, případně aby alespoň došlo k jejich oddálení.
M: Proč v tom nebylo pokračováno dalšími útoky?
G: Protože tomu již bylo zabráněno vyššími silami, které po první katastrofě zasáhly. Dalším důvodem, který bude pro většinu lidí ještě méně stravitelnější než ten prvně uvedený a v podstatě se o něm nikde nemluví je ten, že se jednalo o velkou rituální oběť, největší ve známých dějinách lidstva. Rituální oběť určitým silám, které by se daly označit jako negativní astrální entity, něco jako démoni války. Vaše západní civilizace se pohoršlivě dívá na Maye nebo Inky pro jejich lidské oběti. Přitom se jednalo o obětní obřady (pokud výklad vašich historiků není ještě ke všemu silně zkreslený) s jedinci či maximálně desítkami lidí. Kromě toho nesmíš zapomínat na své oblíbené rčení, že všechno je jinak, což obzvláště platí pro výklady historie. Jako určité ospravedlnění vyvraždění milionů jihoamerických Indiánů se tato teorie zdála vhodná. V případě Hirošimy a Nagasaki se však jednalo o desetitisíce lidí, kteří byli rituálně obětováni. Smyslem nejen lidských obětí bylo vždy naklonění si určitých bytostí, sil nebo energií sloužících k ovládání ostatních lidí nebo přírody (například ovlivňování počasí). Energie vytrysklá při násilné smrti je „potravou“ pro tyto entity.
M: Předpokládám, že pod pojmem negativní astrální entity nejsou zahrnuti takzvaní negativní mimozemšťané?
G: Ano, nejsou. Jedná se z pohledu většiny lidstva o negativní astrální entity, nehmotné parazity, které rovněž výrazně ovlivňují dění na Zemi, což je jiná forma bytí než hmotní mimozemšťané. K získání jejich přízně bylo vykonáno mnoho rituálních obětí v dějinách současného lidstva. Světové války obecně patří mezi takové ohromné rituální oběti. Z tohoto pohledu není vhodné podceňovat ani války, které jsou vedeny v současnosti. Nejedná se jen o ropu, ale je tam mnoho dalších souvislostí, které nejsou zřejmé ani zkušeným konspirátorům. V mnoha případech již jakákoliv válka samotná je jedním z cílů.
M: To nejsou příliš povzbudivé informace i z pohledu současného vývoje. Dokonce bych je označil za úděsné.
G: Uvedené informace jsou pouze výsečí z celkového množství informací. Celková situace není tak špatná, jak by to vypadalo dle toho, o čem jsme dosud hovořili. Existují bytosti vyšších úrovní, vyšších energií a vyšší inteligence než jsou astrální paraziti a ty také velmi významně ovlivňují dění na Zemi. Také si toho tak zvané temné síly jsou vědomy.
M: Proč tedy tyto vyšší bytosti důrazněji nezasáhnou? Z pohledu mnoha lidí je už pět minut po dvanácté.
G: Je těžké předjímat záměry a plány těchto bytostí a jejich načasování i pro moji úroveň bytí.
M: Existuje mnoho katastrofických vizí i obecně uznávaných proroků a jasnovidců. Opravdu nás čekají katastrofy?
G: Na Zemi je nahromaděno velké množství negativní energie, což působí jako jed pro organismus Země a je možné, že i přes moji snahu o celkovou korekci těchto energií budou nuceny autonomní orgány mého těla se této energie, tohoto jedu nějakým způsobem zbavit. Takže ke katastrofám skutečně může dojít, ale rozhodně se nebude jednat o katastrofy celoplanetárního charakteru. Pokud se však něco poměrně brzo v kategorii měsíců či roku nezmění, ke katastrofám dojde. Bude se však jednat o očistnou reakci organismu Země na lidskou negativitu.
M: Je nějaká naděje, že k těmto katastrofám nedojde?
G: Naděje je vždy. Na Zemi proudí stále mocné energie, které už začíná pociťovat většina lidí, i když si je mnozí neuvědomují a vnímají je jinak. Jsou zde přítomny i mocné bytosti, které mohou uplatnit svůj vliv, pokud je to součástí jejich záměrů. Dle mých informací od entit z vyšších úrovní bytí není v tomto období celoplanetární katastrofa v plánu. Místní katastrofy a místní utrpení lidí v rozsahu větším než je obvyklé však nelze vyloučit.
M: To se mi zdá trochu drsné vůči lidem v oblastech zasažených katastrofou.
G: Bytosti se nejen na Zemi v této době inkarnují vědomě a všichni se do těchto oblastí inkarnovali s vědomím možných katastrof. Také je nutno vzít v úvahu, že někteří z těch v budoucnosti, ale i současnosti trpících se sem inkarnovali s plánem transformaci Země překazit. Lidé v těchto oblastech si samy vybrali své utrpení. Je to jejich vědomá volba.
M: Jakou roli v dějinách Země a v současnosti hrají bytosti na tvé úrovni jako je Slunce, Měsíc, Mars, Venuše a ostatní planety naší sluneční soustavy?
G: Slunce samozřejmě hraje velkou roli. Kromě životodárného záření je to transformátor energií z centra galaxie. Měsíc jako satelit Země byl pod vlivem negativních mimozemšťanů a byl (převedeno na lidské pocity) celkem nešťastný, že slouží proti zájmům lidí. Zařízení mimozemšťanů byly na něm umístěny v rozporu s jeho vůlí a také bytost Měsíc se snažila negativní účinky těchto zařízení tlumit. V současné době už naštěstí pro lidi i Měsíc jsou tato zařízení mimo provoz.
M: A co vliv bytostí ostatních planet?
G: Lidé mají tendenci se myšlenkově pohybovat pouze v rámci obecně přijatých vědomostí, do určité míry by se dalo říct v rámci uznaných přírodních zákonů. Vůbec neuvažují o možnosti vlivu a vědomém působení bytostí jednotlivých planet jako je Jupiter, Mars, Saturn Uran, Neptun a Venuše na celkové dění ve Sluneční soustavě. Vesmír i Sluneční soustava jsou naplněny živoucím vědomím. Aura těchto bytostí přesahuje gravitační a elektromagnetické působení těchto planet. Aury těchto bytostí v čele se Sluncem se vzájemně ovlivňují a prolínají a ovlivňují i moji auru a tím celkové dění na Zemi. Také vzájemná konstelace těchto kosmických bytostí a jejich aur vytváří v konkrétním čase i kvalitu času na Zemi. Každá planetární bytost je specifická bytost a má specifické vlastnosti a energie a tím i vzájemně se lišící specifickou auru a jejich vzájemné postavení ovlivňuje kvalitu času a kvalitu dění ve Sluneční soustavě a na Zemi. Je to obdobné jako u lidí. Lidé, kteří vás v určitém časovém okamžiku obklopují, vytvářejí svými aurami a energiemi specifickou atmosféru, která se změnou nálady těchto lidí či výměnou lidí ve vašem okolí rovněž mění. To může každý snadno pozorovat v běžném životě. Lidé vnímají působení ostatních bytostí prostřednictvím pěti smyslů. Kromě toho však jsou ovlivňováni energiemi vyzařovanými ostatními bytostmi, i když vnímání těchto energií je mimosmyslové a většinou na nevědomé úrovni. Na podobném principu funguje i energetické vyzařování planet a jejich vzájemné ovlivňování s tím rozdílem, že naopak většinou je vnímáno na vědomé úrovni. Toto energetické vyzařování však není zachytitelné vědeckými přístroji tak, jako gravitace nebo elektromagnetické záření a proto není vědci uznáváno. Tak jako lidská energie ovlivňuje ostatní lidi, tak i tato energie každé planety ovlivňuje ostatní planety (a nepochybně i Slunce) a dění na nich. Největší energie a největší vliv má samozřejmě Slunce.
M: To mi připomíná astrologii.
G: Proč ne. Historie Země a lidstva probíhala zcela jinak, než jak je uváděno současnou historickou vědou. Vzhledem k tomu by slovo věda spíše patřilo do uvozovek. Země už byla mnohokrát obydlena rozvinutými civilizacemi, které byly duchovně i technologicky na mnohem vyšší úrovni než civilizace současná. Nikdy však tato civilizace nepokrývala celou zeměkouli. Vždy se jednalo víceméně o ostrovy civilizace a existovaly kontinenty či velké ostrovy jako Atlantida, Lemurie, Hyperborea či Antakritda. Kolem však žili lidé (pokud byly další části Země osídleny) i na výrazně nižších úrovních. Tehdejší duchovní civilizace nebyly tak posedlé ovlivňováním ostatní národů svou kulturou a svým způsobem života jako jediným správným. Ostatně není to tak dávno v dějinách Země, kdy situace zde byla podobná s jedním podstatným rozdílem, že vyspělost technologická nebyla současně i vyspělostí duchovní a samozřejmě tato technologická vyspělost se nedala srovnávat s technologickou vyspělostí dávných civilizací.
M: Je to hříčka osudu či náhoda, že pozůstatky těchto civilizací jsou pod vodou či mohutnými příkrovy ledu?
G: Nic se neděje náhodně. Záměrem tvůrců (a představit si pod tímto pojmem může každý, co chce) zřejmě bylo, aby každá nová civilizace začínala vždy téměř z nuly, tedy ve smyslu bez možnosti navázat na civilizaci předchozí.
M: Proč vlastně zanikaly tyto vyspělé civilizace?
G: Každá měla svůj specifický důvod a nelze je v žádném případě zjednodušit na kosmické katastrofy či kosmické války, ale je tu i jeden pro běžné lidi pravděpodobně nepochopitelný důvod. Existovaly zde civilizace, které byly jak technologicky tak duchovně tak vyspělé, že dnešní člověk by je mohl označit slovem ráj a přesto zanikly. Důvodem zániku kromě vnějších vlivů, které však byly spíše důsledkem než příčinou, bylo něco, co by se snad dnešní terminologií dalo nazvat jako vyhoření. Život plynul v klidu a harmonii nesmírně dlouho a bez vývoje a zjednodušeně by se dalo říct, že duše ztrácely zájem se znovu inkarnovat do takového prostředí, které už jim nepřinášelo žádný vývoj, žádnou novou hru, žádné nové informace. Taková civilizace se postupně vylidňovala a přestala také odolávat vnějším tlakům.
M: To je zajímavé, to by asi většina lidí opravdu nepředpokládala. Když vyjdu z teorie fraktálního uspořádání Universa, má i Země čakry?
G: Má. Zjednodušeně na jižním pólu je první čakra, ve středu Země čtvrtá a na severním pólu je sedmá čakra. Jednotlivým pásmům pak odpovídají vlastnosti přisuzované jednotlivým čakrám. Ovšem na rozdíl od běžného chápání čaker se nedají čakrám přisuzovat charakteristiky jako nižší a vyšší čakry. S přepólováním Země či posunu pólů také dochází k obrácení čaker či jejich posunu. V období, kdy na Zemi bylo podstatně tepleji než nyní, se v oblasti tehdejšího severního pólu vyskytovaly nejvyspělejší civilizace. Jednalo se o Hyperboreu a Antarktidu, což byly ostrovy civilizace, tak si je dnes představujete. Nikdy v dějinách nebyla Země takto přelidněna a s vysokou pravděpodobností už také nikdy nebude.
M: Vnímáš čas tak jako my lidé lineárně?
G: Z pohledu lidí žijících v různých částech Země vlastně žiju tak, že mojí současností je vaše včera, dnes i zítra. Mé vnímání času je výrazně více vázáno na cykly. Chápu, že toto pojetí pro vás není vzhledem ke krátkosti vašeho života tak přirozené jako pro mě, protože mých sto tisíc let je jako jeden váš den.
M: Historie Země byla přece velmi ovlivněna náhodnými kosmickými katastrofami. Jak to jde dohromady s cyklickým časem?
G: Nic takového jako náhodné přírodní katastrofy, které jsou jakoby výsledkem nahodilých přírodních sil a jevů, neexistuje. Vše je projevem života, projevem vědomí. Nejen planety a hvězdy mají vědomí, ale i komety a jiné kosmické objekty. Zemětřesení, sopky, dopady velkých meteoritů, to vše je projevem tvořivé inteligence, projevem vědomí. Náhody neexistují. Jestli si někdo představuje, že kosmická katastrofa v podobě dopadu velkého meteoritu je pouze důsledkem trajektorie meteoritu kolidujícího náhodnou shodou okolností s trajektorií Země, tak je jeho představa o světě velmi zužující. Je to představa neživého, mechanického vesmíru, což je v rozporu se skutečností.
M: Chceš říct, že se jednalo o vědomé děje?
G: Všechny významné události v dějinách Země byly výsledkem tvůrčího aktu vědomé inteligence či byly alespoň ovlivněny inteligentními bytostmi. Pod pojem inteligentní bytosti je potřeba si představit široký okruh forem života. Mimo jiné, v pradávné historii Země (z vašeho pohledu) některé jevy a události, které vypadaly jako kosmické katastrofy, byly kosmickými válkami a některé kosmické války vznikaly na základě kosmických katastrof.
M: Jaký byl tvůj přímý podíl na těchto katastrofách?
G: Všechny přírodní děje na Zemi nejsou pod přímou kontrolou mého vědomí (vědomí Gaii). Je to velmi obdobné jako u člověka. Lidské tělo se skládá z trilionů buněk a mnoha orgánů a procesy v těchto buňkách a orgánech nejsou vědomě kontrolovány myslí člověka. Jednotlivé oblasti, útvary (orgány Země) fungují relativně nezávislé (autonomně) na vědomí Země (Gaii). Nezanedbatelný vliv má a také měla činnost lidí či jiných bytostí a tato činnost ne vždy byla a bývá v souladu se zájmy Země. Některé reakce mých buněk či orgánů na tuto činnost pak bývají v souladu se zájmy Země, ale již ne vždy v souladu se zájmy těch, kteří tuto pro Zemi škodlivou činnost vyvíjejí.
M: Těmi jinými inteligentními bytostmi jsou míněny například i nehumanoidní inteligentní bytosti jako například inteligentní reptiloidní formy?
G: Ve své odpovědi mi to nedá, abych se nevyjádřila k vašemu pojetí inteligentních bytostí, protože je silně antropocentrické. Tak často se vám stává, že tam kde něčemu nerozumíte, máte tendenci označovat ostatní bytosti za neinteligentní, což se vám stává jak u bytostí, které jsou relativně na nižší úrovni, ale i u bytostí, které jsou na relativně vyšší úrovni. Obzvláště vaše tendence vázat výši inteligence na existenci či dokonce velikost mozku je svým způsobem až komická při všech vašich poznatcích, včetně poznatků o existenci vědomí nezávisle na těle a tudíž i na mozku.
M: To plně uznávám, ale mohli bychom se vrátit k vyšším reptiloidním formám, když vynecháme slovo inteligentní?
G: Reptiloidní formy života hrály na Zemi svou významnou roli. Musím tě jen upozornit, že já osobně k nim nemám takový negativní vztah jako většina lidí. Pro mě to byli obyvatelé Země. Ve srovnání s humanoidy jsou zjednodušeně řečeno méně emoční a více agresivní, ale není tu žádný důvod, proč bych je nemilovala tak jako vás. V současné době situace vypadá tak, že na vyšších úrovních bytí bylo rozhodnuto, že nejbližší budoucnost Země je spjata s lidmi, takže není vážný důvod se touto problematikou blíže zabývat. Kromě toho doba, kdy lidé budou mít mnohem více informací o skutečné historii Země a tím i o vlivu reptiloidů na historii Země a lidskou historii, se významně přiblížila.
M: Mohl bych tě na závěr našeho rozhovoru požádat o nějaké doporučení pro nás normální běžné lidi. Co můžeme dělat, abychom prospěli vývoji na Zemi?
G: Není nic takového jako normální běžný člověk, nebo z jiného úhlu pohledu neexistuje nic jiného než normální běžný člověk. Každý jste specifická bytost s nezastupitelnou rolí a významem pro Universum. Nepodléhejte představám, že jste příliš malí, slabí a bezvýznamní. Každý může prací na sobě a pomocí druhým přispět ke zvýšení frekvence vibrací celé Země. Vím, že vám to už zní možná jako fráze, ale skutečně je tomu tak.
M: Děkuji za rozhovor a za zajímavé informace a doufám, že náš rozhovor není poslední.
G: I já děkuji, že je ochoten někdo naslouchat a jsem tu pro vás stále děti moje.
Shlédnutí: 237
