Atlantida známá i neznámá
O Atlantidě bylo už napsáno tolik textů, že to vypadá, že se už vlastně nic nového nedá napsat. Atlantida mě zajímala odedávna a v jisté době jsem přečetl vše, co se dalo a stále alespoň projdu vše, co zahlédnu. To se odehrálo už v době, kdy jsem ještě nic netušil o svých inkarnacích v Atlantidě. Můj první vážný kontakt s Atlantidou byl díky televizi a její adaptaci díla Vítězslava Nezvala “Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou” v roce 1977. Zvláštní na tom bylo to, že mě vůbec nenapadlo, že se jedná “jen” o báji a ne o skutečnou existenci Atlantidy.
Důvod, proč jsem se rozhodl pro téma Atlantida je ten, že jsem byl o to požádán, ale jedná se o téma, které je mně velmi blízké. Takže předkládám v trochu útržkovitém podání, což vzhledem k rozsahu ani není jinak možné, svoji verzi Atlantidy, která je tak jednou z asi 50 tisíc dalších publikovaných či nepublikovaných verzí. Rozhodně se nejedná o jakkoliv komplexní přístup, ale spíše o nové pohledy na některé aspekty fenoménu Atlantida, jestli je to vůbec ještě možné. Takže moje informace jsou do určité míry dvojího druhu. Jednak jsou to povšechné a všeobecně přístupné informace pro ty, kteří toho o Atlantidě vědí velmi málo a jednak se jedná o informace, o kterých jsem se jinde nedočetl.
Osobně mám několik inkarnačních vzpomínek či zážitků z Atlantidy včetně rezonance se současností. Některé byly úžasné jako například plavání s velmi inteligentními delfíny, ale na druhé straně zážitky z katastrofického konce nebyly nijak příjemné nebo byly dokonce hrůzné.
Velké množství informací lze dohledat na internetu. Tyto informace jsou však často rozporné až zcela protichůdné, případně už na první pohled nevzbuzují příliš velkou důvěru. Zdrojem bývají channelingy či informace od různých mimozemšťanů. Je těžké odlišit, kdy se jedná o zavádějící zdroje a kdy se jedná o úmyslné desinformace jako je tomu u velké části vědy, která si říká historie.
Jeden z důvodů, proč jsou pro mnohé lidi informace o Atlantidě tak zajímavé, plyne z toho, že se často uvádí, že situace v dnešní společnosti je velmi podobná situaci před katastrofickým zánikem Atlantidy. Rovněž se tvrdí a já s tím souhlasím, že v současné době je zde inkarnováno mnoho bytostí či duší, které absolvovaly inkarnace v Atlantidě zejména z období jejího konce a dokonce se aktivně podílely ač neradi či nevědomky na jejím konci. Mnozí se zde nyní inkarnovali i z toho důvodu, aby nedošlo k opakování katastrofického konce civilizace.
Z pohledu soudobé oficiální vědy je důkazů o Atlantidě velmi málo, pokud ovšem by byli vědci ochotni informace, které jsou k dispozici, vůbec připustit jako důkazy. Základní informace pochází od řeckého filozofa Platóna, který informace převzal od řeckého státníka Solóna, který je měl získat od egyptských učenců – kněží při své návštěvě Egypta. Popisu Atlantidy od Platóna se věnovat nebudu, protože si jej každý může dohledat na internetu. Kromě toho existuje ještě několik starobylých map, kde je Atlantida zakreslena mezi Evropou a Amerikou a rovněž existuje mnoho informací takového charakteru, který oficiální věda neuznává ani jako indicie. Jsou to informace od lidí, kteří si vybavují své vzpomínky na inkarnace v Atlantidě, což je ostatně i můj případ.
Pravděpodobně největším a relativně nejdůvěryhodnějším zdrojem informací o Atlantidě je Edgar Cayce, kterému se říkalo spící prorok, který toho o Atlantidě sdělil při svých seancích poměrně dost.
Proslavil se zejména svými diagnózami, které získával a diktoval ve zvláštním stavu mysli podobném hypnotickému spánku. Za 43 let svého působení tak poskytl cca 8000 vesměs úspěšných informací o způsobu či formách léčení pro nemocné všeho druhu. Zajímavé bylo, že upozorňoval některé lidí, že i přes navrhnuté léčení se jejich stav opět zhorší, pokud nezmění způsob života.
Souhrn jeho “vzpomínek” na Atlantidu u nás vyšel pod názvem “Tajemství Atlantidy”. Mnoho zajímavých informací je v knize Ivo Wiesnera “Atlantida – mýtus nebo zapomenutá historie?”. Kromě toho mám doma ještě další 4 knihy o Atlantidě a pokud bude mít někdo hlubší zájem o dané téma, tak si je najde na internetu. Mnoho informací, i když ne zcela přímých, se vyskytuje v mýtech mnoha národů a tyto informace jsou v uvedených knihách obsaženy. Ivo Wiesner i v mnoha dalších svých knihách přisuzuje mnoho významných historických událostí a zejména katastrof působení planety Nimiru či Nibiru, která obíhá Slunce po velmi excentrické dráze. Tato planeta se údajně vrací do sluneční soustavy a blízkosti Země vždy jednou cca za 6 115 +- 100 let a způsobuje zde katastrofy velkého rozsahu a výrazně i ovlivňovala historii Země a Atlantidy včetně jejího zániku.
Atlantida sama o sobě je velice široké téma už jen z toho důvodu, že v různých podobách existovala přibližně 100 tisíc let, i když informace o době jejího trvání se také velmi liší. Přesto si dovolím téma ještě lehce rozšířit. Běžně máme tendenci mluvit o sobě jako o pozemšťanech a o ostatních bytostech ve vesmíru jako o mimozemšťanech, případně nadpozemšťanech. Toto označení je minimálně nepřesné v jednom bodě. Dle nejen mých informací se na Zemi pravděpodobně nevyvinula žádná bytost, kterou bychom mohli označit jako člověk z našeho dnešního pohledu. Pomíjím pro tyto účely to, že slovo vyvinul je v mém filozofickém konceptu problematické, protože vše je jedno ohromné vědomí a v podstatě vše je výsledkem tvůrčího aktu tohoto vědomí.
To znamená, že člověk či jakýkoliv jiný humanoid byl stvořen, což odpovídá i biblickému příběhu, i když poněkud ve zjednodušené a dalo by se říct zmaterializované podobě. Podle nejen mého názoru všechny bytosti na Zemi, které označujeme jako lidi, jsou důsledkem imigrace z jiné části galaxie či dokonce možná i z jiné galaxie. Například, jak jsem již několikrát uváděl, z hvězdného systému Vegy. Imigračních vln bylo více a součástí jednotlivých vln byly různé rasy.
Víru v existenci Atlantidy či vědění o její existenci má dnes už relativně mnoho lidí. Názorů na její polohu je více, i když převládá její umístění do Atlantického oceánu mezi Evropu a Ameriku. Odlišná umístění jako například oblast Středozemního moře, pobřeží Španělska, Antarktida i další exotičtější místa neodpovídají ani Caycemu, Platónovi, starým mapám, inkarnačním vzpomínkám mnoha lidí ani mým informacím. Jedním z hlavních důvodů, proč jsou hledána jiná místa, než uvádí Platón je to, že nejsou objevovány žádné zbytky po této velmi rozvinuté civilizaci, což je rovněž hlavním důvodem pro předpoklad její neexistence. V poslední době se však vyskytly zprávy o tom, že v moři mezi Azorskými ostrovy, které jsou dle mnoha informací zbytkem Atlantidy, byla objevena pyramida.
V této souvislosti je vhodné si uvědomit, že Atlantida, která byla v původní podobě kontinentem, existovala na naše poměry velmi dlouho – orientačně 100 tisíc let a po více katastrofách se stala ostrovem v podobě uváděné Platónem. Ivo Wiesner uvádí následující časové údaje.
Vznik hlavního kontinentu v roce 113 519, rozpad na 7 ostrovů v roce 27 909, zánik většiny ostrovů v roce 15 679 a konečný zánik Atlantidy v roce 9 564 vše před naším letopočtem.
Dle mnoha zdrojů a mých osobních zkušeností jsou pozůstatkem Atlantidy Azorské ostrovy s ostrovem Pico a nejvyšší horou Azor i Portugalska s názvem rovněž Pico. Azorské ostrovy byly pravděpodobně nejvyšším pohořím a Pico nejvyšší horou Atlantidy, a proto přes velký pokles celého ostrova Atlantidy zůstaly čnět nad mořem. Jako zbytky Atlantidy jsou označovány i další ostrovy v Atlantiku, ale Azory patřily k centrální části či centrálnímu ostrovu Atlantidy.
Proto, když vnímáme pojem Atlantida a zejména Atlanťané, je nutné si uvědomit délku jejího trvání, tj. cca 100 tisíc let. Představte si mluvit jednotně o Evropanech jako lidech, kteří obývali Evropu v průběhu 100 tisíce let. Například, když někteří autoři píšou o vědě, kultuře či architektuře Atlantidy, tak je to možné vztáhnout pouze na určité kratší časové období většinou z jejích pozdních fází. Představte si, kdyby někdo hovořil o současné vědě a kultuře v Evropě a vztáhl ji na období sto tisíce let.
Posuzovat obyvatele jedné země, kontinentu, planety či hvězdného systému podle jedné z jejich reakcí v nějaké historické události je opravdu hodně nepřesné. Klasická ukázka je, když se mluví o tak oblíbených Plejáďanech. Přitom Plejády jsou hvězdokupa skládající se z více než 1000 hvězd. Většinová představa Plejáďany vidí jako jednu z forem humanoidů. Přitom dle odhadů astronomů jsou hvězdy staré kolem 500 milionů let, takže není předpoklad, že by se tam měly vyskytovat inteligentní bytosti v souladu s našimi představami. To neznamená, že by se tam nemohl vyskytovat inteligentní život, ale zřejmě v jiných formách než jsme zvyklí, například jako energetické bytosti. Zajímavé je, že jedno z jmen Plejád jsou Kuřátka, což by mohlo naznačovat, že se jedná o mladé hvězdy, i když ten název dostaly dávno před informací astronomů o jejich předpokládaném stáří.
Podle více informačních zdrojů včetně mých byly humanoidní bytosti v počátcích Atlantidy jemnohmotnější struktury s nižší hustotou hmoty těla. Postupem doby se hustota zvyšovala a Atlanťané se stále více integrovali do hmoty, až se jejich těla téměř neodlišovala od našich. Otázkou zůstává, zda se později neinkarnovaly i odlišné duše. Jedna z variant je i ta, že postupně do Atlantidy přicházeli lidé z Hyperboreje, která se po jedné z kosmických katastrof stala neobyvatelnou. Část migrantů šla do Evropy, část do Atlantidy a část do severních oblastí Asie. Pokud jdeme počasové ose dále do minulosti máme těch informací méně, takže nejvíce informací je v souvislosti se závěrečnou fází a zánikem Atlantidy. Nelze si ovšem představovat pod závěrečnou fází nějakých dvacet let, ale spíše se jednalo o období v kategorii tisíců let.
V přibližně středním období Atlantidy, kdy krize společnosti se neprojevovala ani náznakem, byla společnost uspořádána a fungovala z našeho pohledu jako ideální společnost a pro mnoho dnešních lidí by se jevila spíše utopie. Společnost nebyla zdaleka tak technologicky zaměřená a posedlá růstem a vývojem. Harmonický život byl ovlivněn i v té době existující harmonií energií jin a jang, což se projevovalo i na řízení společnosti. Jednalo se o klasické uspořádání zjednodušeně označované jako systém vladař a kněžka. Tyto dvě funkce měly specificky a vzájemně provázaně vymezený rozsah svých kompetencí, které se vzájemně doplňovaly a ovlivňovaly. Například jednou z velice důležitých kompetencí kněžky byl podíl na výběru vladaře. K tomu, aby se někdo stal vladařem, musel být obdařen velkou dávkou moudrosti, a to, aby takový člověk byl vladařen zvolen, zajišťovala svými senzibilními schopnostmi právě hlavní kněžka. Vzhledem ke svým schopnostem, ke kterým byla od dětství cvičena, připravována a byla vybírána jako nejlepší z nejlepších, zajišťovala, aby u vybraného vladaře nehrozilo sebemenší zneužití moci nebo agresivita, které by mohly ohrozit harmonický chod celé společnosti. Kněžka byla připravována na to, aby byla schopna pohlédnout do nejhlubších zákoutí mysli a duše.
Tento systém fungoval na všech úrovních až po celou Atlantskou říši. Atlanťané v této fázi měli také odlišný přístup k výkonu mocenských funkcí. Pro ně to znamenalo především velkou odpovědnost a ne touhu po moci či majetku, takže o tuto funkci či jiné funkce zajišťující chod společnosti nebyl politický boj. Pro řídící činitele to byla spíše zátěž než výsada. Odpovědnost je to sice i dnes a mnozí politici o ní stále hovoří, ale výsledek je zcela jiný. I ti nejvíce uznávání politici včetně našeho Masaryka měli své stinné stránky a neubránili se určité deformaci mocí. Masaryk uplatňoval své mocenské vlivy výrazně nad rozsah pravomocí daných jeho funkcí presidenta. Mluvit o ostatních našich presidentech asi nemá v této souvislosti ani smysl.
Dle mého názoru jednou z příčin morálního úpadku Atlantidy bylo to, že došlo k výraznému narušení harmonie jin a jang ve prospěch jangových energií a ve prospěch vladaře. Vliv hlavní kněžky se omezil v podstatě už jen na spolupráci při výběru vladaře, ale i v této oblasti docházelo k manipulacím a používání magie. Kněžky jako instituce sice v závěrečných fázích stále fungovaly, ale už se jednalo spíše jen o formální působení. Také se jim nedařilo zabránit úpadku společnosti a výběru vyloženě negativních černomagických vladařů, kteří již byli posedlí touhou po moci, po ovládání jiných bytostí a jiných civilizací na planetě, nebo dokonce i jejich zničení. Toto narušení harmonie jin a jang mělo pro lidstvo na Zemi katastrofální následky, a proto jedním z hlavních úkolů v dnešní době je obnova této harmonie, což se bohužel zatím ve větší míře neděje.
Prosazování ženského prvku do politiky v podobě Thatchereové, Clintonové či Merkelové (kde už to není tak markantní) zřejmě nebude to, co bychom si mohli představit jako jinové energie. O většině našich političek v této souvislosti asi nemá cenu mluvit, protože se jedná víceméně o loutky. Kromě toho reakce tzv. temných sil na stoupající vlnu jinových energií je militantní feminismus, který ovšem s jinovými energiemi nemá nic společného.
Když mluvím o disharmonii jin a jang, tak v souvislosti se zánikem Atlantidy, o kterém budu ještě mluvit podrobněji a který byl katastrofou celoplanetární, zbytky lidstva, které katastrofu přežily se dostaly do situace, kdy jejich hlavním úkolem byl boj o holé přežití. Je do značné míry logické, že v té době k přežití (snad s výjimkou rozmnožování) sloužily především jangové energie. Následkem toho se změnilo harmonické uspořádání vladař + kněžka na uspořádání vladař + kněz či náčelník + šaman s převládající rolí vladaře, a toto uspořádání zůstalo bohužel až do dnešní doby. I v oblasti tzv. duchovna, když se porozhlédneme po světově uznávaných učitelích, tak jsou to téměř všichni mužové.
V poslední době se situace částečně mění, ale nejsem si jist při shlédnutí některých vystoupení na internetu, zda uctívaní guruové – ženy jsou nositelky jinových energií. Na mě tak rozhodně některé nepůsobí, ale nebudu uvádět žádná jména, protože bych je musel poznat osobně, abych mohl říct svůj názor.
Z historie mě napadá jediná výjimka, a to je Helena Blavatská, i když samozřejmě uznávám, že neznám zdaleka všechny osobnosti v této oblasti. Všichni ostatní jsou muži. Ovšem tak, jak jsou některé ženy nositelky jangových energií, tak se nedá vyloučit, že i někteří muži jsou nositeli jinových energií.
Když se bavíme o význačných bodech historie společnosti, ale i naší osobní historie, tak doporučuji nezapomínat, že existuje několik, nebo mnoho úrovní a události historie mají více příčin právě z různých úrovní. Neexistuje jen jedna příčina, která se nám jeví zjevná, ale existuje více příčin či účelů každé události. Například, když se bavíme o Atlantidě, tak by se dalo říct, že přiletěla Nibiru a zničila Atlantidu (což není moje verze) a není nutno se bavit o jiných příčinách. Prostě odehrála se náhodná kosmická událost. Jenže náhody neexistují a vůbec již ne při katastrofách takového rozsahu.
Obecně mám tendenci nepřisuzovat některým jevům nebo událostem pouze jednu příčinu. Klasickým příkladem pro mě jsou starobylé artefakty nezapadající do oficiální historie, které podle soudobé vědy nemohly existovat, protože je neměl kdo vybudovat s úrovní technologií, jakou věda té době přisuzuje, protože tehdejší lidé tak mohli maximálně utloukat mamuta oštěpy a pazourky. Přitom jsou objevovány stavby, které nejsme se současnými technologiemi v dnešní době schopni realizovat.
Jsou tendence mnoha badatelů, jejichž čelným představitelem je nebo byl Däniken (uvádím “byl”, protože neznám všechna jeho díla zejména ne z poslední doby), vidět v nich díla mimozemšťanů nebo díla postavená za pomoci technologie mimozemšťanů. Pokud pominu, že všichni lidé jsou původem mimozemšťané, tak jsem přesvědčen, že mnoho těchto nezařaditelných artefaktů je výsledkem činnosti pozemských civilizací, z nichž některé byly i na podstatně vyšší úrovni, než je naše dnešní.
To se týká i různých informací z bájí a mytologie mnoha národů. Například mnohé národy Ameriky mají ve svých bájích informace o bozích běloších, které byli jejich učiteli, což dle mého názoru nebyli (nebo nebyli jen) příchozí z jiných planet, ale příslušníci jiné vyspělé pozemské civilizace. Mimo jiné se mohlo jednat i pozemšťany, kteří opustili planetu Zemi před katastrofou a po uklidnění podmínek, což dle jedné informace trvalo cca 1600 let se vrátili zpátky na Zemi a předávali lidem informace pocházející z doby před katastrofou, které sloužily především k přežití a rozvoji,. Informace mohly být nejen technologické, ale mohlo se jednat i o informace o předchozí historii planety, které mohly být a pravděpodobně byly během těch 1600 let již značně zdeformovány.
Tyto informace se dochovaly až do dnešní doby v podobě mýtů, i když mnohá společenství je nevnímají jako mýty, ale jako historické události a oficiální věda z nich udělala pouhé báje vzhledem k jejich rozporu s oficiální historickou vědou. Naštěstí pozice oficiální historie začínají být čím dále hůře obhajitelné. Obtíže mýtů bývají často v jejich problematické chronologii a dle názoru mnoha badatelů splývají některé události v jednu, i když byly od sebe významně časově vzdáleny. K tomu přispělo nepochybně i to, že mnohé civilizace nevnímají a nevnímali čas jako lineárně plynoucí, ale spíše jako cykly, takže absolutní časová vzdálenost pro ně nejen neměla takový význam, ale nebyly schopny ji určit. Samozřejmě, že svůj vliv na zkreslení má i to, že historii píšou vítězové.
Jedna z teorií říká, že vše, co kdy lidé vymysleli nebo si dokázali představit se někde ve vesmíru či Teoversu realizuje, je realitou. Nedá se tak napsat skutečná sci-fi, protože se vlastně nejedná o fikci, ale o popis nějaké alternativní reality. Pro plné pochopení této myšlenky a za předpokladu, že uznáváme myšlenku, že vše je jedno ohromné vědomí, které můžeme nazývat například Teoversem nebo Bohem je dobré si uvědomit, co to vlastně ta realita v Teoversu je. Jakákoliv realita je bdělým snem, nebo myšlenkou nebo představou Boha. Pokud jsme schopni alespoň částečně připustit, jak nekonečně vědomí či představivost Boha přesahuje naše vědomí či představivost, není již obtížné přijmout myšlenku, která je rovněž mnohokráte citována, že mnohovrstevná realita mnohonásobně až nekonečně přesahuje naši představivost či fantazii. Vše, co si všichni lidé (a klidně se dá říct i všech věků) dokázali či dokážou představit je jen zcela nepatrným zlomkem reality.
Můžeme mít pocit, že naše myšlenka není součástí fyzické reality a nemůže ji tudíž ovlivňovat. Veškerá realita a vše, co se děje, však není vlastně nic jiného než myšlenka, bdělý sen Boha, protože vše je jen vědomí. Proto i naše myšlenky jsou součástí reality a svým způsobem jsou i činem, který ovlivňuje naši fyzickou realitu.
Když se zabýváme příčinami zániku Atlantidy z více úrovní, tak se nelze vyhnout poměrně zásadní otázce, co bylo příčinou poklesu morálky společnosti, která ve své předchozí podobě se nám zdá téměř utopická. Jedna z možných variant je příchod nové rasy na Zemi a její postupná imigrace do Atlantidy. Některé informace naznačují, že se jednalo o rudou rasu, to jest ty, kterým dnes říkáme indiáni. Původní obyvatelstvo středního období Atlantidy mělo být bělošské, které se na Atlantidu přesunulo po kosmické katastrofě, která učinila neobyvatelnou Hyperboreu. Například mimo jiné podle Ivo Wiesnera se jednalo o předky pozdějších Slovanů a Keltů, což byla poměrně dost mírumilovná rasa, která žila v míru a harmonii. To se nevztahuje na celou bílou rasu, protože agresivita a určitá bezohlednost Anglosasům a Germánům zřejmě nechybí. Ti se však v té době na Zemi zřejmě ve významné míře nevyskytovaly. Rudá rasa byla bojovnější a agresivnější, což není nutno vždy chápat pouze jako negativní vlastnosti. Ve vesmíru existují bytosti a civilizace, které se raději nechají zabít, než by zabily, což se zdá mnoha lidem a zejména těm, kteří nevěří na reinkarnace, jako nepochopitelné. Na druhé straně jsem přesvědčen, že existují lidé, pro něž představa někoho zabít je natolik vzdálená, že pro podobné civilizace pochopení mají.
Z pohledu vyšší úrovně či roviny poznání je možné se dívat na věc tak, že ty bytosti, které řídí experiment Země a mnoho indicií nasvědčuje tomu, že se skutečně jedná o experiment, chtěli geneticky posílit obranyschopnost humanoidních obyvatelů Země, protože Země byla často v ohnisku vesmírných válek.
Existují názory, že Země se nalézá v hraničním pásmu mezi sférami vlivu dvou velkých galaktických říší. Jedna z nich, u které převažují civilizace humanoidního charakteru je údajně Galaktická federace a druhá, která je převážně reptiloidního charakteru je údajně Federace vnitřního okruhu. Překlad do lidštiny může být hodně nepřesný.
Jak dobře známe z naší historie, hraniční oblasti jsou místem častých konfliktů a i prostor Sluneční soustavy a Země toho byl svědkem. K tomu bych rád podotkl, že Země je minimálně na poměry naší galaxie velmi zajímavou planetou a snad by se dalo říct i krásnou s velkou různorodostí životních forem. Jako obyvatelé Země si neuvědomujeme, že ve vesmíru existuje mnoho planet typu Duny ze scifi shodného jména či některých nehostinných planet ze Starwars. Také existují i trestanecké planety, na které se bohužel pro ně asi inkarnují někteří lidé s nízkými vibracemi po přechodu planety Země a lidstva na vyšší kvantovou úroveň vědomí. Jistě každého napadnou některá jména.
Zájem na ovládnutí Země je pochopitelně velký a zřejmě výrazně větší než zájem na ovládnutí lidstva.
Když se vrátím k původnímu tématu rudé rasy, tak migrace rudé rasy do Atlantidy z kosmu na planetu Zemi a posléze z okolních zemí do Atlantidy, velmi zhruba a nepřesně někdy kolem roku 30 000 let př. n.l. byla logickým vyústěním snah vyšších bytostí o ovlivnění genofondu a zároveň i přirozeným stěhováním národů do velkých vyspělých říší s vyšší životní úrovní. To ostatně můžeme pozorovat i dnes, kdy je silná imigrace do Evropy a Severní Ameriky. Proces v dobách Atlantidy však byl jako ostatně mnoho dalších procesů nesrovnatelně pomalejší než je tomu dnes. Migrace rudé rasy z vesmíru a do Atlantidy a míchání genofondu bílé a rudé rasy v Atlantidě, což však mohlo být záměrem vyšších sil, měla za následek zhoršení genofondu obyvatel Atlantidy ve smyslu ztráty jejich mírumilovné a neagresivní povahy a snížení jejího předchozího rysu neútočení a neovlivňování dalších civilizací.
V závěrečné fázi Atlantidy (což si ale nelze představit jako dnes v časových kategoriích desítek či maximálně stovek let) docházelo k rozvoji technologií, zejména dopravních prostředků a zbraňových systémů, které fungovaly na jiné pravděpodobně nám (míněno běžným lidem, kam však zařazuji i vědce) neznámé bázi. Mělo se jednat o energie krystalů a jiných energetických útvarů jako jsou například pyramidy.
Pyramidy jsou ohromné přijímače a zdroje energie, což zřejmě byl jejich hlavní účel. Rozhodně se nejednalo o hrobky faraonů či jiných vladařů, jak se nás snaží oficiální věda přesvědčit. Problém pro vědu spočívá v tom, že mnohé pyramidy tady byly dávno před faraony a jsou zřejmě po celé zemi.
Spolu s rozvinutými technologiemi včetně zbraňových systémů a ostatními mocenskými prostředky se Atlanťanům dařilo ovládat i okolní území ve formě, kterou bychom nazvali dnes koloniemi, i když to není úplně přesné. Základním konfliktem Atlantidy byl konflikt s říší, která byla umístěna v Asii (dle údajů Ivo Wiesnera v oblasti Indie, ale dle mých informací se rozkládala minimálně v určitém časovém údobí i v oblastech dnešního Ruska). Tato civilizace byla duchovní, neagresivní povahy, což zvýhodňovalo vojska Atlantidy. Jednalo se o dlouhodobý konflikt, ve kterém byla dlouhou dobu Atlantská říše úspěšná, ale nakonec bylo její agresivní úsilí odraženo, protože byly pro tyto účely vyvinuty nové zbraňové systémy. Indické manuskripty uvádějí, že byly předány bohy, což mohli být spřátelení mimozemšťané.
V závěrečné fázi došlo k tomu, že se Atlanťané, (přesněji jejich agresivní část sestávající především z příslušníků rudé rasy a používající již k ovládání druhých černou magii – využití energie krystalů a pyramid bylo do určité míry podmíněno mentálním ovládáním těchto sil), rozhodli zničit nepřátelskou východní říši, která jim bránila v ovládnutí Země. Jen pro doplnění – pyramidy jsou všude po celé planetě.
Nověji jsou objevovány v Bosně a na Krymu, ale jsou i v Česku, jenže jsou hodně staré a zarostlé vegetací, takže vypadají pouze jako nějaké kopce a někdy ani to ne.
Ke zničení svého nepřítele hodlali Atlanťané využít velký výron energie koncentrované na nepřátelské území. Otázkou je, jak dalece na tom měli zájem i jiné mimozemské civilizace, které chtěly s pomocí Atlanťanů získat Zemi pro sebe. Byl naplánován útok, který by se dal přirovnat byť velmi vzáleně k útoku Harpem či obdobným zařízením, i když v době Atlantidy se pravděpodobně nejednalo o zařízení na bázi elektromagnetismu.
Ve virtuální realitě, což je i naše realita, je více úrovní a tomu odpovídajících i více úrovní bytostí včetně těch, které z našeho pohledu a vzhledem k jejich schopnostem ovládat 3 D realitu, bychom mohli přirovnat k bohům. Na některé vyšší úrovni a je obtížné upřesnit na jaké, třeba na úrovni Galaktické federace, ale spíše na úrovni vyšší, bylo rozhodnuto, že vývoj Atlantidy včetně záměru na zničení východní říše neodpovídá záměrům, které tyto bytosti se Zemí mají, a proto bude připravovanému útoku zabráněno.
Byla pro tyto účely vytvořena speciální obranná zbraň, kterou je si možno představit jako energetický štít ve tvaru paraboly, jehož cílem bylo zabránit energetickému útoku na východní říši. V podstatě funkce tohoto štítu byla taková, že energii odrazil zpět na Atlantidu a vzhledem k parabolickému tvaru štítu ještě v koncentrovanější podobě. Atlantští vojenští vědci, když po vyslání impulzu došli k závěru, že nedochází ke kýženým účinkům, energii ještě zesílili až na možnou horní mez v domnění, že prorazí štít, o němž však neměli přesné a možná, že ani žádné informace. Následně došlo ke zpětnému rázu, který byl tak silný, že až na drobné ostrůvky došlo k potopení celého ostrova Atlantidy do Atlantického oceánu. Ten úder byl tak silný, že došlo dokonce k proražení zemské kůry, takže velká část původní Atlantidy je pravděpodobně dokonce pod dnem dnešního oceánu. Podle vědeckých měření je také v této oblasti údajně nejslabší zemská kůra v porovnání s jiným oblastmi všech oceánů.
Ani v závěrečných fází Atlantidy nebylo vše jen černé, protože i tam vzhledem k polarizaci byly síly, které s vývojem směrem k vnější, ale i vnitřní agresivitě nesouhlasily. Byly tam i bytosti, které vnímaly, kam vše směřuje a vzhledem ke svým jasnovidným schopnostem očekávaly katastrofický vývoj. Je možné či pravděpodobné, že se dokázaly napojit na informační pole paralelní reality – budoucnosti a informace o energetickém šítu měly. Přes všechna varování tomu vládnoucí černí mágové nevěřili, protože se domnívali, že se jedná o účelově podané informace sloužící k zabránění vojenské agrese, které se nechtěli vzdát. Přesvědčení tehdejších vládců Atlantidy o jejich technologických možnostech a magických schopnostech bylo tak silné, že si mysleli, že si mohou dovolit vše. Kromě toho situace podobná té dnešní dozrávala do stavu, kdy začínalo být zřejmě, že další plynulý vývoj přinese ztrátu jejich moci, protože se proti nim zvedalo mnoho odpůrců jak z řad Atlanťanů, tak i kolonií či dalších okolních národů.
Bytosti, které předvídaly negativní vývoj včetně totální katastrofy začaly i se svými přáteli včas opouštět Atlantidu a tyto jejich skupiny se staly zárodky příštích nám již známých civilizací. Emigrační skupiny se vydaly do Ameriky, Evropy a severní Afriky a vytvořily spolu s místními domorodci nové civilizace. Část jich opustila planetu, protože existující dopravní prostředky nebo možná dopravní prostředky spřátelených mimozemšťanů to umožňovaly. Po té přežívaly buď v blízkém kosmu na kosmických lodích nebo na planetách jiných hvězdných systémů. Mars už byl v té době podle dostupných informací neobyvatelný.
Dle některých zdrojů doba potřebná k uklidnění podmínek na Zemi trvala 1600 let, ale dle mých informací byla tato doba podstatně kratší. Po uplynutí této ať už krátké či delší doby se někteří vrátili na Zemi a přinesli lidem, kteří přežili informace a vědomosti, které začínaly být postupně zapomínány, včetně informací o historii Země.
Jako jednu z variant vidím možnost, že předávané vědomosti byly toho druhu, aby zajišťovaly přežití nebo relativně kvalitní život, ale neumožňovaly rozvoj jakéhokoliv druhu zbraní (zejména typu zbraní hromadného ničení i v rámci dlouhodobého výhledu) kromě zbraní typu luky a šípy a opakování negativních aspektů Atlantidy. Některé nám již známé civilizace si cíleně vybraly cestu netechnologického rozvoje. Například v Jižní Americe šly až tak daleko, že odmítly takový technický prostředek jako je kolo, protože se zdá nereálný předpoklad, aby vzhledem k jiným technologiím, které používaly, nedokázaly vyvinout kolo byť i jen k dopravním účelům. Pravděpodobně se obávaly, že použití kola by byl takový skok ve vývoji, že se mu bránily. Rovněž se nedá vyloučit, že původní důvod odmítnutí používání písma byl obdobný. Vývoj lidského mozku či mysli je do značné míry ovlivňován tím, zda se používá písmo či nikoliv, popřípadě jaké písmo se používá. Byla to opět jedna z věcí, která omezovala technologický rozvoj. Příkladem jsou u nás tak oblíbení Keltové.
Když se podíváme na podmínky vlastního katastrofického zániku Atlantidy, tak nutně musíme dojít k závěru, že se jednalo o katastrofu celosvětovou, pro což je mnoho důkazů v mýtech snad všech národů světa. Podle dostupných informací (například starobylých map) se dá předpokládat, že v závěrečné fázi měl ostrov Atlantida velmi hrubým odhadem přibližně 2 000 km v průměru. V porovnání s průměrnými nadmořskými výškami současných kontinentů se dá předpokládat, že průměrná nadmořská výška Atlantidy nebyla nižší než 300 m. Pokud jsem neučinil nějakou významnou chybu v počtu nul, tak vychází, že celkový objem hmoty Atlantidy nad mořem byl cca 1 milion krychlových km.
Vzhledem k tomu, že v podstatě až na velikostně nepodstatné ostrůvky jako jsou Azory šla celá Atlantida pod vodu, tak se musely vytvořit obrovské tsunami, které oběhly celou planetu a to nejspíše několikrát. Tyto tsunami dle některých výpočtů mohly být vysoké i dvě stě či tři sta metrů. Vodní masy například protrhly Gibraltar a zaplavily Středozemní moře, které v té době nebylo spojeno s Atlantikem a hladina moře údajně stoupla o 150 m, pro což jsou snad i vědecké důkazy. Velmi pravděpodobně pak vhledem k obrovskému množství vody, které se dostalo do ovzduší i mimořádně dlouho pršelo v podstatě po celé planetě.
Vlivem této ohromné celoplanetární katastrofy došlo po celé planetě k radikální regresi ve vývoji společnosti a lidstvo de facto začínalo znovu. Paradoxně nejlépe z katastrofy vyšly národy, které žily tak zvaně primitivním způsobem života v souladu s přírodou, protože pro ně se podmínky kromě přechodného období zase tolik nezměnily. Ostatně velmi podobně by to dopadlo s různými typy civilizací i dnes. Takže to, co je nám historickou vědou předkládáno jako výsledek evolučního vývoje lidstva v době cca před 12 tisíci lety a s tím související používání primitivních nástrojů bylo v podstatě důsledkem celoplanetární katastrofy.
Nyní mírně odbočím. Všimli jste si, že je minimálně velkých film či seriálů o Atlantidě (pomíjím seriál Hvězdná brána Atlantida, který s původní Atlantidou nemá kromě názvu téměř nic společného), přestože je to velmi zajímavé téma s téměř nekonečnými možnostmi různých příběhů? Lidstvo si prostě nemá vzpomínat na Atlantidu, protože pak je celá dosavadní oficiální historie postavená na hlavu.
Jen pro zajímavost uvádím, že na uvedený seriál jsem byl upozorněn, protože jednou z významných postav je tam Čech doktor Zelenka.
V době Atlantidy nebyla naše planeta tak zalidněná jako dnes. Kromě toho situace byla odlišná ode dneška v tom, že existovaly oblasti s vyspělou civilizací, ale většina obyvatel planety žila víceméně netechnickým způsobem života s daleko nižší technologickou úrovní. Dalo by se to přirovnat k situaci, jaká na Zemi panovala orientačně před sto či sto padesáti lety, kdy byly celé ohromné oblasti zejména v Africe a Jižní Americe, Austrálii apod. obývány civilizacemi zcela netechnickými. A do doby anexe Severní Ameriky a Kanady bílými Evropany byla stejná situace i tam. Ovšem kromě Atlantidy v závěrečné fázi však nebyla taková tendence ovládání či ovlivňování ostatních civilizací těmi vyspělejšími.
Po katastrofě došlo zřejmě záměrným působením vyšších vnějších vlivů ke značnému zkrácení délky života, což v rámci experimentu Země dává možnost mnohem rychlejšího vývoje prostřednictvím genetických změn. Je tu určité podobenství se zvířaty, které jsou používány k laboratorním experimentům, což jsou nejčastěji myši vzhledem k jejich schopnosti velmi rychlé reprodukce.
Velká většina duší z Atlantidy prošla před současnou inkarnací mnoha dalšími inkarnacemi, během kterých si některé čistily své “karmické hříchy” a procházely vývojem. Nyní se tyto duše zde inkarnovaly mimo jiné proto, aby zabránily opakování nové Atlantidy s katastrofickým koncem. Většina těchto duší má velmi kladný vztah k technice, což ovšem neznamená, že jsou připraveny technologie zneužívat.
Z pohledu vyšších úrovní poznání než jsou nám běžně dostupné je možné se na historii Země dívat tak, že Země včetně jejich obyvatel, což nejsou jen lidé, je součástí jakéhosi experimentu. Podle mých informací byla původní bílá veganská rasa velmi mírumilovná, neagresivní a nebojovná, což v okolním galaktickém prostředí (jak jsem uvedl výše), ve kterém se Země vyskytuje, nebylo jednoduché.
Při podobnosti současné situace s fází před zánikem Atlantidy rychlost technologického rozvoje absolutně neodpovídá rozvoji morálky a etiky společnosti a lidí. Technologický rozvoj v posledních cca 200 letech na Zemi je neuvěřitelně rychlý a v normálních podmínkách v okolním vesmíru naší 3 D reality se nikde (nebo téměř nikde) neodehrává. Když porovnáme technologický rozvoj od roku 0 do roku 1800 a od roku 1800 do dneška, tak je to téměř neuvěřitelný rozdíl. Nepochybně se tak děje za přispění vnějších sil a inteligencí. Důvodů je opět nepochybně více z různých úrovní.
V Atlantidě byla situace relativně podobná v tom, jak se rozevíraly nůžky mezi technologií a morálkou, ale odlišná byla v tom, že technologický vývoj sice nešel takovým tempem jako dnes, ale na druhé straně docházelo k velkému zhoršování morálky společnosti a zejména jednotlivých vlivných lidí včetně rozvoje černé magie.
Jedno však měla obě období společné a tou byla a je intenzivní polarizace společnosti, o čemž jsem už mnohokráte psal.
Kdo má rovněž srdeční vztah k Atlantidě, tak ho možná osloví písnička, kterou jsem složil a velmi zjednodušeně nahrál. Poslechnou si ji můžete na adrese
Shlédnutí: 431
