Autor: Miroslav Zelenka

Vývoj této civilizace připomíná hada, který požírá svůj ocas a požírání je rychlejší než dorůstání nového těla. Dostali jsme se do stavu, kdy tlama už začala požírat sama sebe, ale my jsme si toho ještě nevšimli. Tento stav je do značné míry zaviněn mechanicko-materialistickým pojetím světa euroatlantickou civilizací a stavem převládajících světových náboženství. Protože se domnívám, že první příčina je zásadně ovlivněna, ne-li přímo způsobena příčinou druhou, budu se věnovat pouze druhé příčině.

Skutečně to je velmi těžké po těch mnoha tisíciletích manipulací, regulací, pravidel, právních předpisů a náboženských dogmat, kterými jsme byli svazováni a které jsme nesnášeli. Ta představa být najednou absolutně svobodnou bytostí může být pro některé lidi velmi trýznivá. Celý život i předešlé životy jim stále někdo říkal, co mají dělat, jak to mají dělat, co je správné, co není správné a teď by se najednou měli rozhodovat sami a ještě za to nést odpovědnost.

Obávám se, že žijeme častokrát v iluzi. Myslíme si, že můžeme dosáhnout stavu, kdy bude převažovat pouze pego (pozitivní část ega), a budeme jednat pouze z pozice pega a budeme neustále láskyplní a šťastní. Nechci říci, že to není možné, ale nikoho takového osobně neznám. Myslím si, že by to bylo výjimečné. Existují lidské bytosti, které se dokážou tzv. odosobnit, takže se nedostávají do stavu, kdy převládá nego, ale obávám se, že se pak nedostávají ani do stavu pozitivního ega.

Příjem energie většinou není vědomým procesem. Lidé většinou nepřijímají potravu vědomě proto, aby dočerpali životní energii, ale uvědomují si, že mají hlad nebo chuť, popřípadě, že je čas k jídlu. Energie se může získávat při vdechování prány, zpěvu, tvůrčí činnosti, sportu, pohybu apod. Ideální sporty pro dobití životní energie jsou takové, které vytváří podmínky pro hluboké dlouhé, pravidelné a rytmické dýchaní a tím i hluboké vtahování prány a nejsou sporty kontaktními. Ideální je jízda na kole, běh, plavání v přírodě.

Výzvou je, zda se dokážeme sjednotit v jenom jediném bodě. Dokáže se většina lidských bytostí na planetě sjednotit ve prospěch všech bytostí žijících na planetě? Myslím si, že ta odpověď je už dávno známá, jen jsme ji nepoužili ke sjednocení svých vizí budoucnosti. Tou vizí budoucnosti je láska a harmonie energií jin a jang na planetě Zemi.

Dle mého názoru je zajímavá skutečnost, jak často konáme, rozhodujeme se, či myslíme pod vlivem určitého morfogenetického pole, aniž si to uvědomujeme a v mnoha případech, aniž jsme ochotni si toto vůbec připustit. Pudy či instinkty jsou rovněž formou působení morfogenetických polí a byly vytvořeny opakujícími se návyky. Nevznikly samy od sebe, ale opakujícím se jednáním a vytvořením návyků.

Ego je role, kterou jsme si přišli zahrát v rámci kosmické hry a egoismus je naše závislost na této roli a tak i altruismus může být egoismem. Z toho, jak lidé hrají různé role lze vyvodit, že existují i různé druhy egoismu. Egoismus altruisty je samozřejmě mnohem sympatičtější než egoismus sobce. Považuji za důležité připomenout, že i velká většina těch, kteří si jsou vědomi relativní duality ega a duše, je na svém egu závislá.

Je to taková hra na vytváření si filmů svých životů, kdy duše je zároveň scénáristou, režisérem i hercem. Je zvláštní někdy pozorovat, jak některé duše vytvářejí stále nové a nové varianty svého života, a jak se jim nedaří dojít k jinému výslednému ději, než udál v jejich životě. Duše zjišťují, že jsou prostě určité zákonitosti vývoje, kterým se nelze vyhnout.

Proto je energie lásky tak účinná, protože příslušníci temné strany na ní nemají čidla…
Naše otevřená srdeční čakra je zároveň jakousi ochranou před vytvářením negativní karmy, protože když máme otevřenou srdeční čakru, nemůžeme konat špatné skutky, a tím pádem si dále nevytváříme negativní karmu.