Půst – jak držet hladovku

Jak držet hladovku

Nejdříve chci důrazně upozornit, že o hladovku delší než 3 dny byste se neměli pokoušet bez předchozího hlubšího studia literatury nebo pokud vás nepovede někdo zkušený. U delších hladovek si můžete nesprávným postupem přivodit nejen vážné komplikace, ale dokonce i smrt.

Během celé hladovky je potřeba nic nejíst a pít jen čistou vodu. Pokud během hladovky něco sníte, organismus ukončí vnitřní výživu a hladovku musíte ukončit. To neplatí u krátké hladovky 1-3 dnů, kdy ještě organismus nepřešel na vnitřní výživu – v této variantě jídlo znamená jen odložení přechodu a můžete pokračovat dále. Naopak po více dnech hladovky (asi tak od 10 dnů) může být jídlo až nebezpečné – pokud např. sníte po takové době maso, může dojít k otrávení organismu, někdy i smrtelnému. Není vhodné ani pít žádné čaje či jiné nápoje kromě čisté vody. Nápoje mohou dodávat organismu energii a živiny, které průběh hladovky zpomalí nebo mohou dokonce ukončit vnitřní výživu organismu. Největší nebezpečí ale spočívá v tom, že tělo v té chvíli dostává nevyváženou stravu a organismus může začít strádat. Nejlepší výživou je pouze vnitřní výživa, která je nejlépe vyvážená tak jak organismus potřebuje. Není vhodné ani žvýkat žvýkačky – už samotná chuť v ústech může vyvolávat pocit hladu a může nastartovat některé zažívací pochody v organismu. Po čištění zubů je potřeba ústa důkladně vyplachovat. Zubní pasta v ústech nevadí, ani když omylem spolknete malé množství nějaké šťávy (vnitřní výživa se přeruší až od určitého množství živin) – ale nemělo by se jednat o běžný stav, který by mohl průběh hladovky už narušovat.

Během hladovky neužívejte žádné léky ani vitamínové přípravky. Léky jsou v této době příliš silné – musely by se užívat asi v 1/5 až 1/10 množství. Běžně se doporučuje – poraďte se s vaším lékařem – ale neumím si představit lékaře, který by vám tohle schválil. Takže pokud se bez léků neobejdete, do hladovky se nepouštějte a používejte buď alternativu (urinoterapie, ovoce a zelenina) nebo jen krátkou 1-denní hladovku. Možná by pro vás mohla být zajímavá kaskádová 1-denní hladovka (tj. 1 den hladovka, 1 den jídlo a to stále střídat). Nepoužívejte ani žádné vnější masti (a řekl bych že není ani vhodná voda po holení) – masti se pro pokožku stávají výživou, vstřebávají se do těla a pokožka se pak neregeneruje.

Jako voda je běžně doporučována destilovaná voda. Samozřejmě se nejedná o technickou destilovanou vodu, která je bežně k dostání v drogeriích a na pumpách, protože ta může obsahovat spoustu škodlivin a bakterií (nezískává se destilací ale filtrací a nejsou u ní dodržovány hygienické postupy výroby a balení). Je nutné použít destilovanou vodu, která je k dostání v mnoha lékárnách (naposledy jsem koupil 1 litr za asi 35 Kč). Lékárny si obvykle destilovanou vodu destilují samy nebo ji dostávají ve větších baleních pro své účely přípravy léků – proto vám budou chtít vodu nalít do vaší nádoby nebo ji načepují do vlastní lahve (s příplatkem). Ale destilovaná voda není nutná – v praxi jsem nepozoroval rozdíl mezi destilovanou vodou a běžnou vodou z kohoutku. Není naprosto vhodná balená voda s minerálními látkami, protože obsahuje příliš velké množství solí. Vhodná alternativa je běžná pitná voda (z kohoutku nebo balená čistá pitná voda), ale je dobré ji nechat odstát aby vyprchal případný chlor. Běžná pitná voda obsahuje také minerály které mohou tělu dodávat látky které během hladovky nepotřebuje, ale pokud nepijete moc nejedná se o problém. V současnosti si doplňuji do pitné vody trochu destilované vody, jako kompromis mezi pitnou a destilovanou vodou.

Pokud se v lékárně zeptáte, zda se jedná o “pitnou” destilovanou vodu, tak očekávejte jejich zděšený pohled, protože destilovaná voda je běžně zdraví škodlivá a proto i na lahvi je označena “Jen pro vnější použití!”. Jednak neobsahuje minerály které tělo potřebuje ke své výživě a jednak díky nízkému osmotickému tlaku odčerpává minerály a soli z těla a může přivodit zdravotní komplikace. Během hladovky je situace jiná – dodávání minerálů je naopak na škodu a ani osmotický tlak není problémem, spíše plusem. Přesto není dobré začít hned první den hladovky destilkou, ale je třeba na ni postupně přecházet mícháním s běžnou pitnou vodou.

Během hladovky nepočítejte s množstvím příjmu vody jako při běžné stravě. Tělo nepotřebuje odplavovat tolik látek a tak je příjem vody nižší. Nesnažte se do sebe nacpat 2-3 litry vody jak se často uvádí, ale snažte se řídit vlastními pocity žízně. To je ale trochu problém, protože během hladovky cítíte v ústech silnou nepříjemnou pachuť a máte zkreslené chuťové vjemy, takže tyto pocity můžete vnímat jako potřebu pít. Stejně tak může vznikat potřeba pití z důvodu utlumit pocit hladu. Nejlepším ukazatelem pro pití je barva moči – tu je potřeba si stále sledovat. Pokud je příliš světlá, pijete zbytečně moc a může dojít k převodnění a také ke vzniku odporu k vodě (to jsem zažil při své první hladovce a pak jsem nebyl schopný pít když bylo potřeba během acidotické krize). Pokud je tmavá, je potřeba přísun vody zvýšit – to nastává především během acidotické krize. Projeví se to i zvýšenou slabostí a závratěmi a může dojít až k otravě organismu uvolňovanými odpady. Někteří odborníci na hladovění dokonce doporučují suché hladovění, během kterého se ani nepije – to zajistí rychlejší rozpad tkání a tedy urychlení průběhu hladovky. Suché hladovění ale není možné provádět více než asi 5 dnů, to už pak jde o život. Jako nejvhodnější proto asi je varianta – často si čistit zuby (pro snížení nepříjemných pocitů v ústech a osvěžení dechu), při pocitech žízně si malým douškem nejdříve důkladně propláchnout ústa než se polkne a řídit se podle barvy moči a raději pít méně než více. Napít se důkladněji až když si jste jistí, že se jedná opravdu o žízeň nebo pokud na vás přichází slabost, točení hlavy a nevolnost.

Pokud možno, s nikým o hladovce nemluvte. Dnešní všeobecný názor na hladovku je takový, že by vás každý považoval za podivína a snažil se vám hladovku rozmlouvat a zpochybňovat. A věřte – při hladovce jste s psychikou tak na hranici výdrže, že stačí jen kapka pochybností a ta vás zlomí a přiměje vás hladovku předčasně přerušit. Raději se vymlouvejte na cokoliv jiného abyste mohli hladovku zamaskovat – např. že nebudete teď jíst, protože jste zrovna před chvilkou jedli, nebo že vám dnes není nějak dobře, že máte žaludeční potíže, nebo že jste nějací nachlazení a proto vypadáte tak špatně (během hladovky budete mít vysušené a popraskané rty a budete vypadat pohuble). S hladovkou se lze svěřit jen lidem, u kterých jste si jistí, že vás nebudou odrazovat nebo vás dokonce psychicky podpoří.

Během hladovky počítejte s tím, že vám bude stále zima – organismus se vnitřně zahřívá především tlustým střevem a to je v době hladovky nefunkční, proto je potřeba teple se oblékat.

Velmi důležitý je pohyb při hladovce. Každodenní procházky jsou úplně zázračným lékem odstraňujícím negativní projevy hladovky. Ruští autoři doporučují denní procházku 10 až 15 km, čeští o trochu méně. Přece jen, řekl bych že my jsme více zpohodlnělí než Rusi a nemáme takovou fyzičku, pro mne osobně je i 8 km denně až moc, obzvláště v zimě. Proto při hladovce chodím na procházky podstatně kratší, více pohybu si ordinuji teprve až cítím zvýšenou slabost nebo točení hlavy, procházka mi tyto projevy vždy sníží.

Hladovka neznamená jen být několik dní o hladu, ale nutně k ní patří i další dvě fáze. Hladovku si můžeme proto rozdělit na 3 fáze: 1) příprava, 2) hladovění a 3) návratovka. Jako další fázi bychom snad mohli přidat ještě období po hladovce – je vhodné po hladovce přejít na zdravou stravu, jako např. jíst hodně ovoce a zeleniny a především se nepřejídat a nejíst večer před spaním, jinak o pozitivní účinek hladovky přijdete a vše se opět rychle vrátí do starých kolejí. Přece jen – všechny problémy jsou způsobené nesprávnou životosprávou, hladovka vám jen umožní návrat k normálnímu zdraví, ale o to zdraví se pak musíte starat, jinak se vám vše opět vrátí.

Správná příprava k hladovce vám usnadní průběh hladovky. Příprava není bezpodmínečně nutná, závisí na ní jen jak těžká hladovka bude a zda při ní budete mít komplikace – ale jedná se spíše jen o první týden hladovky. Pokud se večer před hladovkou nacpete sladkého závinu jako jsem to udělal já před svou první hladovkou, budete mít první dny hladovky neutišitelnou žízeň. Budete-li jíst před hladovkou vařená jídla a maso, zůstane vám strávená potrava ve střevech, kde bude zahnívat a uvolňovat toxiny do těla, to způsobí slabost během asi prvního týdne hladovky (u mne byla slabost značná díky této chybě). Chcete-li se tomu vyhnout, jezte před krátkými hladovkami (1 až 3 dnů) odpoledne předešlého dne už jenom ovoce a zeleninu, před dlouhými hladovkami jezte 3 předcházející dny jen ovoce a zeleninu. To vám nejen usnadní průběh hladovky, ale také vám hladovku uspíší – v těle nebude připraveno tolik zásob a tak se rychleji přejde k dalším fázím hladovky.

Druhou fází je samotné hladovění. Jak jsem již řekl – je nutné během hladovění nepozřít ani jedno sousto jakékoliv potravy, může jít o zdraví i o život. Někteří lidé si řeknou, že si udělají krátkou pauzu v hladovce, nají se normálního jídla a pak je odvezou do nemocnice nebo do márnice. Pauzu v hladovce nelze udělat – čím hladovku držíte déle, tím nutnější je opatrný návrat z ní.

Mnohými autoritami je doporučováno během hladovění provádět klystýry – na toto téma je ale mnoho protikladných názorů. Klystýr sice zajistí pročištění tlustého střeva (ale ne tenkého) a odplavení škodlivin z něj, ale jsou názory, že z tlustého střeva se škodliviny stejně do krve příliš neuvolňují a naopak klystýr může napáchat více škody než užitku – jako je namáhání až poškození střeva. Proto většina zkušených hladovkářů klystýr spíše nepoužívá.

Zvláštní rozsáhlou oblastí je urinoterapie, tedy léčení močí. Praxí je prokázáno, že urinoterapie má skutečně pozitivní účinek. Pití vlastní moči během hladovky urychlí a usnadní průběh hladovky a také mimo hladovku má urinoterapie velmi kladné účinky při léčbě nemocí. Mým osobním názorem na ni je, když odhlédnu od vžitých předsudků, že se mi zdá nepřirozené cpát do těla zpět něco co tělo vyloučilo jako nepotřebné nebo možná i škodlivé – a pokud by tyto látky byly tělu tak prospěšné, tak by si je jistě raději nechávalo. Myslím si, že spoustu problémů, co popisují lidé používající k hladovce i léčení urinou, vzniká právě z důvodu používání uriny. Proto, přestože věřím že urinoterapie funguje, jsem pro léčení močí jen v případě zevního použití (když např. k zánětu nemá přístup krev a tak se zánět může rychle zahojit přikládáním obvazů s vlastní močí) nebo když někdo z nějakých důvodů nemůže použít léčbu hladovkou, která je nejčistší metodou pro léčbu a omlazení organismu.

Návratovka

Snad nejobtížnější fází hladovky je poslední fáze – návrat k normální stravě (tedy “návratovka” jak se slangově říká mezi hladovkáři). Úkolem návratovky je přivést organismus zpět k normální stravě. Po hladovce nelze hned začít jíst opět normální stravu – tělo musí přejít zpět postupně, jinak se může otrávit nestravitelnými splodinami. Toto nebezpečí nehrozí u krátké hladovky do 3 dnů, kdy tělo ještě nepřejde na vnitřní výživu. U delší hladovky je potřeba postupně zvyšovat náročnost stravy – nejdříve mrkvová šťáva, potom spařená zelenina a ovoce, pak syrová zelenina a ovoce, dále přidat kefíry a jogurty, pak celozrnné pečivo, kaše, pak bezmasá jídla.

Zeleninu a ovoce nikdy nekombinujte spolu, ale střídejte je. Zelenina a ovoce se dobře doplňují, ale je potřeba mezi nimi udělat přestávku. Není vhodné návratovku začínat ovocem (jako se někde doporučuje šťáva z pomerančů), vždy je potřeba začínat zeleninou. Rozhodně je nutné se během návratovky vyvarovat koncetrovaných živočišných bílkovin (jako jsou masa, vejce, mléko), soli, živočišných tuků, kávy, černého čaje a smažených jídel. Pokud se vám objeví otoky těla znamená to, že máte velký přísun soli a ta váže na sebe vodu.

Fáze návratovky je stejně dlouhá jako fáze hladovění – tj. např. po 10 denní hladovce je nutné se vracet k normální stravě během dalších 10 dnů. Někteří odborníci na hladovky doporučují dodržet až dvojnásobnou délku návratovky, že se tím organismus lépe regeneruje. Ale to se domnívám, že může být až škodlivé – protože během návratovky není tělu dodávána běžná strava v úplném složení a může tak docházet ke strádání kvůli nevyváženosti skladby potravy, proto by se délka návratovky neměla příliš přehánět.

Hladovky se zpravidla provádí v délkách 1, 3, 7, 14, 21 a 40 dnů. Jejich délky samozřejmě není třeba dodržet, ale jedná se o typické délky založené na dějích v organismu. Nečekejte ale, že se pustíte hned do 40-denní hladovky. Před dlouhou hladovkou je nutná příprava, navykání na hladovky a získávání zkušeností. Na hladovky je vhodné navykat si postupně – tělo se při kratších hladovkách pročisťuje a tak jsou pak i delší hladovky zvládnutelnější. Jen v případech, kdy je tělo předešlou mnohaletou zdravou stravou pročistěné, je možné si hned troufnout na delší hladovku.

Pokud dlouhou hladovku nezvládáte, ale krátké vám již nedělají potíže, zkuste použít kaskádové hladovění – v tom případě se střídá několikrát za sebou krátkodobá hladovka se stejně dlouhou návratovkou, např. 1 den hladovka, 1 den návratovka (v tomto případě stačí normální strava), opět 1 den hladovka atd. Touto metodou můžete také docílit značného zlepšení zdravotního stavu, jen je potřeba počítat s nižší účinností oproti stejně dlouhému hladovění v kuse.

1 den

1-denní hladovku je dobré provádět pravidelně jednou týdně – při zdravé stravě může pomalu snižovat toxikaci organismu, při nezdravé odstraňovat vážnější prohřešky. Slouží k základní očistě tlustého střeva, tím se usnadňuje detoxikace i ostatních orgánů. Používá se preventivně mezi delšími hladovkami. Po 1-denní hladovce není nutné provádět žádnou návratovku, je možné přejít hned po ukončení na běžnou stravu. Chcete-li si průběh 1-denní hladovky usnadnit a zvýšit její účinnost, jezte odpoledne předešlého dne už jen ovoce a zeleninu. 1-denní hladovka se drží zpravidla buď jako 24-hodinová, tj. od večeře jednoho dne do večeře druhého dne (tj. den s hladovkou se zakončí večeří) nebo 36-hodinová, v tom případě se naposledy jí večeře předešlého dne a pak se jí až snídaně dalšího dne po hladovce.

3 dny

3-denní hladovka je už trochu náročnější. Dochází během ní k důkladnější očistě střev a může pomoci i k úlevě při některých nemocech. Je dobré ji provádět např. dvakrát do měsíce. Stejně jako po 1-denní hladovce není zde nutné provádět návratovku a lze přejít hned na běžnou stravu – ale pokud nechcete přijít o pozitivní účinek hladovky, proveďte si alespoň rychlou 1-denní návratovku, kdy budete jíst jen ovoce a zeleninu. Stejně jako příprava je dobré když budete jíst předešlý den jen ovoce a zeleninu. Takto si celkem nenáročně zajistíte mnohem větší účinek hladovky.

7 dnů

7-denní hladovka slouží k základní očistě celého organismu. Je možné zbavit se alespoň přechodně některých nemocí a vylepšit stav mnoha nemocí. Jako příprava je vhodné jíst předem 3 dny ovoce a zeleninu. Návratovka už začíná být kritičtější – dělka návratovky by měla být stejná jako délka hladovění (tj. 7 dnů).

Vhodný jídelníček:

1. den: Šťáva z mrkve a/nebo červené řepy (pokud nemáte odšťavňovač, nastrouhejte mrkev na jemno, zalijte trochou vody a nechejte hodinu močit, pak po hrstech ručně vyždímejte a výsledek přefiltrujte přes sítko). Šťávu popíjejte tak, že pomalu vypijete 1 dcl a za hodinu další. Každý doušek pečlivě promíchejte v ústech se slinami než polknete (to je důležité, protože ještě nefunguje vylučování žaludečních šťáv a tak by organismus nebyl schopný bez slin potravu vstřebat). Mrkev a červená řepa jsou výborné prostředky k pročišťování jater.
2. den: Spařená nastrouhaná zelenina (např. zelená paprika, okurka, rajče bez slupky). Zelenina by neměla být ani uvařená ani syrová, jinak se špatně tráví. Vhodné je zeleninu napařit v páře tak, aby změkla, ale aby si ještě zachovala lesk. Pokud si netroufáte trefit správný stupeň spaření, použijte směs 2/3 uvařené zeleniny (lze i v mikrovlnce) a 1/3 syrové zeleniny. Nedoporučuji přidávat česnek – v této době je tělo velmi citlivé a česnek je velmi silný (i v ústech by pro vás byl česnek přespříliš pálivý). Je dobré dát si k poledni jednu porci zeleniny o velikosti vaší pěsti a odpoledne (nejdříve za 3 hodiny) jako druhý chod porci ovoce (o velikosti vaší pěsti) – také podobně spařeného, nejlépe nastrouhaná jablka bez slupek. Rozhodně ne banán – tolik vlákniny by zatím ucpalo střeva. Opět je nutné každé sousto důkladně rozžvýkávat v ústech a promíchávat se slinami.
3. den: Syrová zelenina a ovoce. Ještě bez tvrdých slupek a je třeba dobře rozkousávat. Mezi ovocem a zeleninou dělat přestávky (po zelenině 3 hodiny a po ovoci 1 hodina), nemíchat zeleninu a ovoce dohromady, ale je vhodné je střídat, protože jsou potřebné obě složky.
4. den: K ovoci a zelenině přidat kefír nebo neslazený jogurt. Rozhodně ještě ne tvaroh, mléko, maso, sůl!
5. den: Přidat celozrnné pečivo a kaše (ovesné vločky, pohanka – jen ve vodě a nijak nepřichucovat, jenom přidat nakrájené čerstvé ovoce).
6. den: Přidat bezmasá vařená jídla.
7. den: Už téměř normální strava, ale ještě ne vejce, maso, mléko, sůl, živočišné tuky, smažená jídla.

Po návratovce je dobré se držet zdravé stravy – vyvarovat se soli, živočišných tuků, bílého pečiva, cukru, jíst hodně zeleniny a ovoce, jinak se příznivý účinek hladovky opět ztratí.

14 dnů

1. den: Šťáva z mrkve a/nebo červené řepy, ředěná 2:1.
2. den: Šťáva z mrkve a/nebo červené řepy, neředěná.
3. a 4. den: Spařená nastrouhaná zelenina a ovoce.
5. a 6. den: Syrová zelenina a ovoce.
7. den: Přidat kefír, neslazený jogurt.
9. den: Přidat celozrnné pečivo, kaše.
11. den: Bezmasá vařená jídla.
13. den: Normální strava bez živočišných bílkovin, soli, tuků.

14-denní hladovka vám umožní vyléčit mnoho nemocí (i když ne ještě trvale). Platí podobně to co pro 7-denní hladovku – příprava 3 dny ovoce a zelenina, návratovka 14 dnů.

Pokud po 14-denní hladovce nedodržíte opatrný postup při hladovce, mohou vám už vzniknout vážné zdravotní komplikace – od nevolnosti až po smrtelnou otravu (pokud si např. jako první jídlo dáte vydatný slepičí vývar).

21 dnů

21-denní hladovka nejenže vyléčí většinu nemocí, ale také odstraní jejich kořeny, takže nemoci se při správné životosprávě již nevrátí. Platí opět příprava 3 dny ovoce a zelenina a návratovka 21 dnů – jako u předešlé hladovky, jen úměrně posunuté termíny jídelníčku. Během 21-denní hladovky se ještě není potřeba bát přetažení délky hladovky, ale pokud patříte k lidem s nízkou hmotností je nutné si hmotnost hlídat a pokud klesne o více než o 20-25% hmotnosti před hladovkou nebo o více než 20-25% oproti normální hmotnosti jakou máte mít, je nutné hladovku přerušit.

40 dnů

40-denní hladovka je již maximem co by měl hladovkář držet. Tato hladovka slouží k omlazení organismu. U této délky hladovky je již nutné sledovat příznaky pro ukončení hladovky – zmizení povlaku z jazyku a/nebo objevení se vlčího hladu. Stejně tak pokles hmotnosti o více než 20-25%. Jednou hranicí je asi 0,75 násobek vaší hmotnosti před započetím hladovky, druhou hranicí je minimální povolená váha. Minimální povolenou váhu v kg získáte vynásobením druhé mocniny výšky v metrech číslem 17. Například pokud měříte 186 cm, je vaše minimální váha 1,861,8617 = 59 kg.

Délka úplné hladovky (tj. do očištění jazyka) se může u každého jedince lišit v závislosti na zásobách živin v těle. 40 dnů je obvyklá hranice zvládnutelná většinou lidí. Jenom u osob s nižší hmotností než je normální může dojít k ukončení hladovky mnohem dříve, ti si musí hlídat svou hmotnost a sledovat projevy. Osoby s nadváhou mohou naopak držet hladovku mnohem delší, jsou případy kdy byla hladovka i 120 dnů než se vyčerpaly všechny zásoby v těle. Pokud si ale netroufáte riskovat správné rozpoznání konce hladovky, zkuste hranici 30 dnů, která by měla být bezpečná pro každého. Při překročení konce úplné hladovky hrozí během pár dnů nenávratné poškození orgánů až smrt.

Po ukončení úplné hladovky dojde k zastavení vnitřní výživy organismu, takže je možné použít zrychlenou návratovku – ale pokud si nejste jistí správným rozpoznáním konce, raději zvolte klasickou opatrnou návratovku jako u předešlých delších hladovek, jen rozloženou na 40 dnů. Nutnost dodržet návratovku 40 dnů po hladovce 40 dnů vychází z tvrzení odborníků na hladovění, ale osobně si tím nejsem jístý zda je nutná takto dlouhá návratovka. Domnívám se, že by mohla být trochu kratší – možná jen 20 dnů?

1. část – proč držet hladovku
2. část – průběh hladovky

Shlédnutí: 7454