Stručný souhrn informací z historie Slovanů zejména na území Česka a Slovenska
Dříve se začínaly texty slovy: “Již staří Řekové”. Posunul jsem se na časové ose o “pár let” dozadu a dovolil jsem si začít až Hyperboreou. Pokud se však hodláme zabývat skutečnou historií Slovanů, tak je nutné učinit až takový časový skok. Nejsem velkým přítelem uvádění přesných časových údajů, zejména u tak vzdálené minulosti, takže velmi hrubým odhadem se jedná o dobu řádově před 100 tisíci lety. V té době přesídlila na Zemi větší skupina příslušníků bílé rasy dle některých informací z planetárního systému Vegy a usídlila se na kontinentu či velkém ostrově v oblasti severního pólu později nazvaném starými Řeky Hyperborea, protože tam v té době byly příhodné podmínky pro život. Jednalo se o duchovně i technologicky vyspělou civilizaci.
Po katastrofě kosmických rozměrů přestala být Hyperborea obývatelná a směrem na jih se vydali původní obyvatelé Hyperborey několika směry. Částečně zamířili na Atlantidu, částečně do Evropy a částečně do Asie. Skupina směřující do Asie si ponechala největší podíl genetického a kulturního dědictví původních Hyperborejců vzhledem k určité oddělenosti od vlivů ostatních obyvatel planety Země. Z našeho pohledu se jednalo o Praslovany, naše předky, s jejich původní kulturou a jazykem praslovanštinou. Po dalších celoplanetárních katastrofách, z nichž nejdůležitější pro naši současnost je katastrofa spojená se zánikem Atlantidy, došlo i v této oblasti k výraznému zhoršení podmínek pro život, ztrátě technologií a nutnému přizpůsobení se k podstatně jednoduššímu způsobu života. Zároveň došlo i k přesunům do jižních a západních oblastí Asie a také do Evropy. V našich krajinách se pak Slované podle historiků objevili v šestém a sedmém století. Zde se potkali se svými dávnými bratry Kelty, jejichž původ pocházel rovněž z Hyperborey.
Manipulace s historií a zejména s historií Slovanů je tak dlouhodobá, že se nám takřka dostala pod kůži a mnozí, kteří nemají vlastní vhledy, mají velké problémy s tím souznít, protože to odporuje všemu, co se do té doby učili a vstřebávali ve všech možných formách včetně křesťanských nauk. Věřím, že není tak daleko doba, kdy se vše i historie Slovanů uvede na pravou míru.
Abychom se dostali k zajímavým informacím, je nutno se pustit na tenčí led alternativní historie, která s oficiální rádoby vědeckou historií nemá mnoho společného. Česká kotlina a okolí byla osídlena vysoce vyvinutými civilizacemi (nemuselo se nutně jednat o technologicky vyspělé civilizace v tom slova smyslu, jak ho chápeme nyní) již před desítkami tisíců let. Jakékoliv informace o těchto civilizacích jsou však poměrně hluboce skryty před našimi „zraky“ a je otázkou, zdali tak dokonce není činěno určitými silami i záměrně.
Protože v našem Vesmíru platí nejen zákon o zachování energie, ale i zákon o zachování informace, tak informace o těchto civilizacích, které byly svým způsobem na úrovni civilizace Atlantidy v jejím před-katastrofickém (možná by se také dalo říci v období před zneužíváním magie) období, jsou v krajině zakódovány a svým morfogenetickým polem ovlivňují i bytosti zde se nacházející.
Dá se předpokládat, že některé tyto informace byly do naší krajiny zakódovány i vědomě příslušníky těchto civilizací. Tak jako v případě příslušníků některých nám známých civilizací (např. Mayů) měli schopnost vnímat čas cyklicky a rozšiřovat své vědomí s přesahem mimo vlastní čas a prostor. To jim umožnilo energeticko-informačně dlouhodobě ovlivnit krajinu a připravit ji tak na příchod těch, kteří v příslušný čas účinků tohoto ovlivnění dokážou využít v souladu s původními záměry. Je možné se rovněž domnívat s relativně vysokou pravděpodobností, že někteří příslušníci těchto civilizací jsou tu dnes vědomě inkarnováni a mají díky tomu vyšší schopnost těchto energií a informací využít.
Pokud někdo v minulosti hodlal využít prostředí České kotliny k účelům, které nebyly v souladu s těmito původními záměry, tak celkem pochopitelně z dlouhodobého hlediska nikdy neuspěl.
Nedá se vyloučit, že už v době Hyperborey, existovaly nějaké kontakty se Střední Evropou. Podle pověstí byli Hyperborejci velice duchovně pokročilou a mírumilovnou civilizací, a tak se nedá vyloučit, že vědomé energeticko-informační kódování české krajiny bylo už jejich dílem.
Tak, jako vše ostatní v tomto světě i skutečnost, že Češi v příslušné době zakotvili v České kotlině, není náhoda. Když připustíme myšlenku, že existují vyšší dějinné záměry, zdá se poměrně logické vyvodit závěr, že do srdce Evropy a předpokládaného obklopení většinou nepříliš přátelsky nakloněnými Germány, byl vyslán kmen Slovanů, u kterého byl předpoklad největší odolnosti a největší schopnosti přežití a zachování národní identity tak, aby tyto dějinné záměry mohly být naplněny.
To, co je nejcharakterističtější pro určitý národ, je jeho jazyk. Čeština je jeden z nejrozvinutějších a tím i nejstarších jazyků na Zemi a její podobnost se sanskrtem určitě není náhodná. Ovšem z mého úhlu pohledu se jedná spíše o podobnost sanskrtu češtině, protože praslovanština je starší než sanskrt a dá se naopak předpokládat, že sanskrt je odvozen z praslovanštiny pro určitou oblast. Například vytvoření takových slov jako je „nejneobhospodařovávatelnější“ nebo třeba „scvrnkls“ je asi česká specialita.
Základy našeho jazyka jsou daleko starší než je vůbec soudobá oficiální věda ochotna připustit. Informace o historii Slovanů a Čechů jsou zkreslené natolik, že o jejich skutečné historii se vlastně dnes neví nic.
Stáří jazyka však zároveň nasvědčuje i stáří národa, který jej používá. Osobně jsem přesvědčen (při snaze zachovat si v této oblasti nepředpojatost), že hypotézy o tom, že do České kotliny přišly hordy primitivních Slovanů, které se díky vlivu Keltů, Germánů, Říma a křesťanských církví (zejména katolické) podařilo civilizovat na západní úroveň, jsou cílenou desinformací. Dokonce i v poslední době oblíbené teorie, že jsme zde Kelty nevystřídali, ale asimilovali s nimi a vlastně jen díky tomu jsme jakoby něco lepšího než ostatní Slované, považuji za součást desinformační kampaně, které podlehli i lidé, kterých si (a jejich názorů také) jinak vážím. Jsou nám podsouvány například vize Libuše a jejích sester jako keltských kněžek.
Otázkou je, proč to tolik lidí tak ochotně přijímá. Jediná odpověď, která mně připadá smysluplná je ta, že dehonestace Českého národa i vlastními příslušníky je tak dlouhodobá a natolik již uvězněná v našem podvědomí, že se snažíme si vylepšit náš „kádrový“ původ Keltskou krví a kulturou.
Nechci tvrdit, že nedošlo k určité asimilaci Slovanů s Kelty, ale jsem přesvědčen, že Slovanské kmeny, které dorazily do prostředí České kotliny, byly alespoň na stejné civilizační a kulturní úrovni jako Keltové (o čemž svědčí minimálně stupeň rozvinutosti jejich jazyka), ale s poměrně velkou pravděpodobností byly na úrovni vyšší. Otázkou existence Slovanů v Evropě v dobách předcházejících období antiky, dokonce s vlastním poměrně slušně vyvinutým písmem, se zabývá v poslední době více badatelů. Bohužel jako vždy se oficiální historikové tomuto tématu buď vysmívají, nebo vyhýbají. Asi by na takovýto výzkum nedostali od nikoho grant, tak proč se tím zabývat, že? V rámci svého optimismu věřím, že s koncem informačního embarga se i v této oblasti brzy dozvíme velmi zajímavé věci.
Existuje hypotéza, která je z mého pohledu reálná, že existovali mimozemšťané zřejmě reptiloidního původu, kteří se různými způsoby snažili ovládnout planetu Zemi a dlouhodobě (míněno v kategorii minimálně deseti tisíců let) jim v tom Slované a jejich předci úspěšně bránili. Proto jejich lidští spojenci, mezi které můžeme počítat i reptiloidní duše v lidském těle, kteří se rovněž snažili ovládnout celou planetu, nenávidí dlouhodobě Slovany, protože jim v tom úspěšně bránili a brání. Proto se pravděpodobně inkarnovalo více reptiloidních duší do Němců pro období druhé světové války, aby mohly Slovany zničit. To by také mohl být jeden z důvodů, proč Němci zaútočili proti Rusku příliš brzy, protože je hnala dlouhodobá podvědomá nenávist.
Při bližším pohledu na současné dění u nás může bdělý pozorovatel dojít k závěru, že někteří lidé, kteří se považují za Čechy, mají reptiloidní duši, což vysvětluje nedostatečně skrývanou nenávist, jež je možno snadno vycítit v jejich projevech vůči českému národu a českým lidem. Některým lidem se tyto jejich projevy zdají až nepochopitelné, když tito jedinci sami sebe nazývají Čechy. Není ovšem pochyb, že část takto se projevujících lidí to dělá čistě ze zištných důvodů a nepotřebují k tomu reptiloidní duši.
Podívejme se však blíže na relativně nedávnou minulost. Češi přežili takřka „zázračně“ ohromné tlaky na germanizaci a katolizaci a jsou dnes zcela svébytným národem s vlastním živým a stále se rozvíjejícím jazykem. Velké vnější vlivy včetně víceméně násilného ovlivnění genomu Českého národa však prospěly jeho zkvalitnění. Na otázku, zda se dá tedy ještě vůbec mluvit o Češích, odpovím citací z „Fiktivního rozhovoru s příslušníkem globálních elit“.
Otázka zněla: “Dá se vzhledem ke genetickému ovlivnění mnoha dalšími vlivy hovořit vůbec ještě o Slovanech? Existují údajně studie DNA, které dokazují, že jsme geneticky spíše směsice mnoha různých národů.”
Odpověď: “Existují ale také studie o tom, jak je DNA ovlivnitelná vibracemi zvuku a řeč jsou přesně ty zvukové vibrace, které dítě ovlivňují zdaleka nejvíce, zejména v prvních letech života, která jsou rozhodující. A nelze zapomenout ani na morfogenetická pole a egregor českého národa. To jsou velmi mocné faktory, na které se zapomíná, samozřejmě pokud jsou vůbec jako faktory připouštěny a uznávány.”
Mimořádné tlaky na germanizaci a katolizaci přežili Češi až neuvěřitelně bez úhony, ba naopak posíleni i o vstřebání schopností a idejí dalších národů.
Podstatný vliv, který by byl za jistých okolností i akceptovatelný materialistickou vědou, je vliv vibrací a zejména zvukových na naší DNA. Existují vědecké názory (i když zatím ne plně akceptované širokou vědeckou obcí) prokazované i vědeckými experimenty, že naše DNA je ovlivnitelná zvukovými vibracemi. Jednou z nejdůležitějších zvukových vibrací, které nás ovlivňují již v prenatálním stavu, je řeč matky a dalších lidí v blízkém okolí. Mateřština je důležitým faktorem podílejícím se na procesu formování konkrétního jedince. Z určitého zorného úhlu je mateřština jedním ze základních faktorů tvořících spolu s genetickou výbavou příslušnost k určitému národu s jeho charakteristickými rysy.
V poslední době se objevuje stále více informací o skutečné historii Slovanů a dlouhodobém potlačování jejich významu v historii Země. Slované nejsou snadno ovládatelní a ovlivnitelní.
Zdá se, že právě slovanská DNA je nejvíce odolná proti vnějším vlivům a má kvalitní samoopravné kódy, které omezují pronikání jiných prvků. Je možné, že to je důvodem, proč se v Česku probouzí momentálně nejvíce lidí a proč jsou nejméně ovlivněni různými náboženskými dogmaty.
Jazyk (řeč) je velmi specifická vibrace, která velmi silně ovlivňuje DNA zejména malých dětí. To, co tvoří konkrétní národ je právě jazyk, který svými specifickými vibracemi ovlivňuje DNA a vytváří charakteristickou mentalitu národa. Názorně jsou rozdíly v mentalitě vidět na národech Slováků a Maďarů, přestože dle analýzy DNA (pozor, ale pouze dle její velmi krátké sekvence) je 60% Maďarů geneticky slovanského původu.
V této souvislosti bych chtěl upozornit na to, jak matky (ale i otcové) mohou velmi pozitivně ovlivnit malé děti svým zpěvem v rodném jazyce. Možná, že nejlepší jsou pro to národní písně, které jsou již dlouhodobě ukotveny v morfogenetickém poli.
Z určitého zorného úhlu je téměř zázrakem, že se český jazyk přes velký tlak ubránil germanizaci. Nedá se vyloučit, že k tomuto „zázraku“ přispěly vyšší duchovní bytosti v rámci vývojového plánu Evropy či dokonce Země. Obdobně na tom pravděpodobně bude i slovenština s maďarštinou.
Jako částečnou odbočkou od tématu upozorňuji na to, že vliv uměle vytvořeného a implantovaného jazyka angličtiny na DNA je dle mého názoru zřejmý. Lidé, jejichž mateřštinou je angličtina ovládají víceméně v posledních dvou, třech stech letech celou planetu, případně se o to snaží včetně použití prostředků, které předpokládají absenci empatie a soucitu k ovládaným nebo dokonce porobených národům. Velká Británie, USA Kanada, Austrálie jsou všechno státy s poměrně těžkou karmou.
Důležitost kladného vztahu k sobě, neplatí pouze pro jednotlivé lidi, ale i pro národy. Bohužel se obávám, že možná na světě není žádný další národ, jehož vlastní příslušníci by se tak dlouhodobě a cíleně podíleli na potlačování hrdosti na příslušnost k vlastnímu národu a dokonce i na jeho duchovním a materiálním poškozování ve prospěch národů jiných. Díky tomu dokážeme pociťovat národní hrdost snad jen tehdy, když naši sportovci něco vyhrají. Ještě že se jim to občas podaří.
Považuji za nutné v této souvislosti zdůraznit, že v žádném případě není cílem tohoto textu formulovat jakousi vizi nového vyvoleného národa. Jedná se mi o vyvážení tendencí k neustálému a systematickému znevažování českého národa a ke snižování vlastního sebevědomí a sebe-uvědomování.
Výsledky jednoho zajímavého průzkumu již vyžadují interpretaci, která se poněkud odlišuje od silně zjednodušeného oficiálního výkladu. Z výsledků tohoto průzkumu a jeho oficiálního výkladu plyne, že v Česku je údajně nejvíce ateistů. Dle mého názoru se jedná o velmi nepřesné vyjádření skutečnosti, že se v poměru k ostatním národům málo Čechů hlásí k některému z oficiálně přijímaných náboženství. I když pominu ten fakt, že nemálo lidí může mít problém s otázkou, zda věří, protože oni nevěří, ale ví, tak stále zůstává mnoho lidí, kteří mají jistý problém svůj filozofický systém či paradigma nazývat náboženstvím, natož pak, aby ještě byli ochotni toto své paradigma umístit do některé z předem připravených církevních škatulek.
Dalším důležitým faktorem je to, že mnoho lidí je ateisty jen proto, že jsou tu více tu méně seznámeni s jediným náboženským systémem, kterým je křesťanství v podání církví, což je pro mnohé z nich nepřijatelné z celkem pochopitelných důvodů.
Pokud to posuzuji čistě intuitivně (protože v dané oblasti se průzkumy nedělají), tak se mi zdá, že v počtu senzibilů či lidí duchovně zaměřených v přepočtu na kilometr čtvereční či na tisíc obyvatel jsme první na světě. Posuzováno v rámci tak zvaně civilizovaného světa – to znamená nepočítaje v to domorodé národy.
Existuje však mnoho lidí, kteří skutečně pracují, ať už utajeně v rámci systému, nebo s použitím mentálních forem působení. Ti nepřijdou do televize, aby o tom vyprávěli, dokonce ani do alternativních médií. Jedni, protože by to jejich práci ohrozilo a jiní z toho důvodu, že nepotřebují veřejnou manifestaci ani obdiv či díky veřejnosti. To neznamená, že se musí jednat pouze o lidi veřejně neznámé, ale o to, že formy jejich působení jsou veřejnosti neznámé.
V jedné z pravděpodobnostních budoucností je Praha a Česko duchovním centrem. Zdůrazňuji duchovním, ne mocenským centrem. Toto centrum by mělo fungovat tak 20 – 30 let a pak se asi posune na východ. Neočekávejme a nečekejme na příchod Mesiáše, který nás spasí. V našich řadách je již mnoho mesiášů, z nichž každý plní svoji nemalou roli.
Je čas se probudit, přestat naříkat a uvědomit si vlastní sílu, které se „ti druzí“ bojí, což nám logicky zatajují. Každý z nás má šanci se stát mesiášem (minimálně pro sebe).
Nejvíce se porážíme sami svým přesvědčením o malosti a bezmocnosti, které je silně podporováno médii všeho druhu. Na naší straně jsou síly možná daleko mocnější, než jsme schopni chápat a připustit. Nebojme se přijmout tu variantu, že jsou proti nám bezmocní, pokud se jim nepodaří nás přesvědčit o opaku, o což se samozřejmě snaží všemi prostředky.
Shlédnutí: 1148
